Velvyslanec se zvláštním pověřením Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Maxim Rajder prohlásil, že Rusko má před volbami do Dumy největší obavy ze zemí, kde „klinická rusofobie“ zasáhla většinu vládnoucích elit. „Pobaltí, Polsko, Nizozemsko, Česko. Tam mají prozápadní/proukrajinští aktivisté doslova žně,“ vyjmenoval tyto země. Místopředseda resortní volební komise se domnívá, že v den voleb se u ruských velvyslanectví odehrají provokace. „Předpovídáme tradiční vyvádění ukrajinských ‚aktivistů‘ a místních ‚společenských činitelů‘, kteří je podporují, u zdí našich zastupitelských úřadů,“ prohlásil . Mluvčí českého ministerstva zahraničí Adam Čörgő řekl, že Rusko požádalo Česko v době voleb o zajištění bezpečnostních opatření v okolí ruského velvyslanectví v Praze. Podle něj jde o standardní praxi. Předtím si mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová postěžovala, že situace s hlasováním do Státní dumy v pobaltských státech, Moldavsku, Nizozemsku, Polsku, Černé Hoře, České republice a Švédsku je náročná. Vysvětlila, že přípravy na volby čelí v zahraničí značným překážkám kvůli uzavření ruských ambasád příslušnými vládami. Ruský politolog Bogdan Bezpalko, člen Prezidentské rady pro mezietnické vztahy, též varoval před provokacemi s cílem narušit volby. Podle něj budou nepřátelské státy v prvé řadě vyvíjet informační a psychologický tlak na ruské občany. Zároveň varoval i před možnými vojenskými aktivitami. „Naše volby trvají tři dny: 18., 19. a 20. září. Takže po všechny tři dny by Ukrajina mohla například provádět bombardování pomocí dronů sestavených v České republice, Pobaltí nebo Polsku,“ řekl portálu Tsargrad.tv . Politolog tvrdí, že ke škodění Rusku vedou tyto země historické důvody. Zatímco jejich západoevropští partneři se podle něj chovají pragmaticky, elity ve východní Evropě jsou ideologicky nakažené a podléhají jistým historickým narativům. „Pobaltí, Polsko a Česká republika jsou země s určitými historickými traumaty. Nebo spíše věří, že historická traumata formovala jejich národní identitu tím, že do nich vpletla rusofobii,“ podotkl Bezpalko. „Takže jim nejde jen o peníze. Upřímně nás nenávidí i bez nich.“ Zároveň – poněkud v rozporu s tvrzením o pragmatismu západních zemí – tvrdí, že západoevropská centra vnímají východoevropské státy jako druhořadou Evropu, periferii a nárazníkovou zónu, kterou lze využít v hybridní válce. „Proto je lze ze všech těchto důvodů postavit proti Rusku,“ dodal. Na volby do Státní dumy se upíná velká pozornost, protože se budou odehrávat v době, kdy má ruský prezident Vladimir Putin vlivem palivové krize a nepopulárních omezení včetně přístupu k internetu nejmenší podporu od počátku války na Ukrajině. Existují obavy, že Rusko využije volby k nové mobilizaci.