Boj o sedmiletý rozpočet EU odstartoval, Komise chce navýšení na dva biliony eur
Evropská komise představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 ve středu. Členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu jej prezentoval eurokomisař Piotr Serafin.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům, přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
„Jde o moderní, flexibilnější rozpočet, který bude odpovídat výzvám dneška i zítřka,“ uvedl před europoslanci Serafin. Každé euro podle něj musí být snadno dostupné a finance se musí utrácet jen za věci důležité pro Evropany.
Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany EU, bez toho nebude možné získat žádné unijní peníze, potvrdila v souvislosti s návrhem nového dlouholetého rozpočtu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Špatná zpráva pro zemědělce
Evropská komise předem avizovala, že nový dlouhodobý rozpočet bude jednodušší, lepší a pružnější než ty předchozí. Měl by EU umožnit rychle reagovat na krize, jako jsou pandemie či válka, a posílit její konkurenceschopnost, podpořit inovace a rovněž rozvíjet čisté technologie.
Dlouho očekávaný návrh unijního rozpočtu je však například pro evropské zemědělce nepříjemným překvapením. Všichni volali po jeho valorizaci, avšak zveřejněný návrh Evropské komise nejenže nezohledňuje vysokou inflaci posledních let, ale peníze do zemědělství dokonce nominálně snižuje.
Celková částka pro období 2028-2034 má být přibližně 300 miliard eur, oproti 386 miliard eur v letech 2021-2027. To představuje nominální pokles o více než 22 procent a při zohlednění 30 procent průměrné evropské inflace za dané období jde o reálný pokles hodnoty o více než 40 procent.
Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchu je to špatná zpráva především pro všechny evropské domácnosti, protože hlavním cílem zemědělských dotací bylo a je zajistit cenově dostupné potraviny. Podle něj budou mít radost z tohoto rozpočtu především dovozci potravin ze třetích zemí.
„Pokud se podaří Evropské komisi návrh prosadit v této podobě, může to mít pro Česko vážné důsledky,“ uvedl.
Hlavně neopakovat chyby z minulosti
„Čeká nás pečlivá analýza detailů, ale jedno je jasné: evropské fondy se musí soustředit na podporu konkurenceschopnosti evropských firem a musí je doprovodit zásadní regulatorní a byrokratický detox,“ uvedla k rozpočtovému návrhu Hospodářská komora ČR.
Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka musí být rámec 2028+ zaměřen na strategické investice státu a ne na lepení děr ve státním rozpočtu na běžné provozní výdaje, jak to bylo v mnoha případech v minulosti.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy je boj o evropský rozpočet tím nejdrsnějším, co se v Bruselu odehrává. „Vláda se proto musí velmi dobře připravit, což nepůjde bez detailních analýz potřeb české ekonomiky a bez politické odvahy tvrdě hájit zájmy Česka,“ říká.
S tím, jak Česko bohatne, je příští evropský rozpočet zřejmě posledním, kdy bude republika čistým příjemcem. Prouza upozorňuje, že ČR má poslední šanci využít evropské fondy na vybudování skutečně funkční infrastruktury a na restart stagnující české ekonomiky.
„Nesmíme opakovat chyby z minulosti, ať už jde o plýtvání evropskými penězi na různé líbivé výdaje bez zásadní ekonomické hodnoty nebo o zbytečnou byrokracii,“ zdůrazňuje.
Aby mohl sedmiletý rozpočet na roky 2028 až 2034 vstoupit v platnost, musí ho schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.