Plán popsaný ve zhruba šedesátistránkovém dokumentu zaštiťuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „Zákazů, příkazů a dalších povinností v posledních letech přibývá takovým tempem, že nejsme schopni je všechny znát, natož je potom plnit. Ve spleti všech platných zákonných povinností se už dnes s jistotou nevyzná nikdo. Nejen podnikatelé a občané, ale ani advokáti, daňoví a jiní poradci, sami úředníci, a nakonec ani soudci, u kterých čím dál častěji končí neustálé spory o výklad zákonů,“ říká. V připraveném návrhu antibyrokratického zákona se tak počítá s tím, že by u každé nové normy vznikl i přehled povinností, které bude stát nově ukládat. „Od samého začátku by tak mělo být jasné, kolik povinností bude nová právní úprava ukládat,“ vysvětluje Zajíček. Co by měl obsahovat přehled u zákonů: komu se ukládá povinnost ve prospěch koho co je obsahem povinnosti jak se má plnit v jakém termínu nebo jak často se má plnit kdo plnění povinnosti kontroluje jaká sankce za neplnění povinnosti může být uložena nebo jaké má neplnění povinnosti důsledky Zmapovat ale bude potřeba zpětně i všechny povinnosti, které ukládají už nyní platné zákony. Podle Zajíčka platí v Česku 30 000 právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a v těch jsou už teď odhadem desetitisíce ukládaných povinností. Jejich revize by měla odhalit případné duplicity nebo i protichůdné požadavky, které po občanech či firmách zákony vyžadují. „Na základě takové analýzy by pak mohlo dojít k okamžitému zrušení některých zbytečných nebo přežitých povinností, odstranění duplicit a výkladových nejasností, ke zpřesnění procesu, jak a jakou formou povinnosti plnit. K tomuto vybagrování povinností z existujících zákonů bychom mohli využít nástroje umělé inteligence,“ míní Zajíček. Znamenalo by to ovšem nejdříve naučit umělou inteligenci povinnosti v zákonech s jistotou rozpoznávat. „V tuto chvíli pracujeme s odhadem, že pokud bychom udělali analýzu povinností na vzorku 1 000 zákonů, mohla by nám umělá inteligence vybagrovat povinnosti ze zbývajících 29 000 právních předpisů. Ale s ohledem na její schopnosti by to možná bylo zvládnutelné i při nižším výchozím vzorku,“ míní prezident Hospodářské komory. Vytvoření systému evidence a analytického modelu by vyšlo přibližně na půl miliardy korun, odhadl zajíček v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Přínosy by však měly být výrazně vyšší. Náklady celkové regulatorní a byrokratické zátěže se odhadují na více než 70 miliard. Hospodářská komora pracuje s několika scénáři v podobě snížení zátěže podnikatelů o 15, 25 a 35 procent. Při realistickém scénáři snížení zátěže o čtvrtinu představují úspory podnikatelů 18 miliard Kč a se započtením multiplikačního efektu do HDP pak dodatečných 25 miliard Kč, uvádí Zajíček. Reakce na iniciativu od ekonomů i podnikatelů jsou příznivé. „Antibyrokratický zákon je signál, který může významně přesáhnout hranice České republiky a poslat do světa zprávu, že si naše ekonomika uvědomuje, že bez jednoduché administrativy budeme o podnikatelském prostředí jen planě mluvit a konkurenceschopnost české ekonomiky bude jen prázdnou frází,“ uvedl ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Podporu má Hospodářská komora mezi zástupci velkých podniků či finančních skupin i u živnostníků, jak ukazují ohlasy zveřejněné na jejích webových stránkách . „Zatímco dříve jsme novou prodejnu otevřeli za tři měsíce, dnes je zázrak, když to stihneme za tři čtvrtě roku. Tvrdí se, že stavební zákon procesy zjednodušil, ale vůbec to tak nevypadá. Vše se neúměrně komplikuje a prodlužuje. Absurdity typu požadavků na spaliny z elektrické pece nebo povinné nástěnky jsou bohužel běžnou součástí praxe. Každý měsíc zpoždění nás stojí desítky tisíc na nájmu, personálu a stovky tisíc na ušlých tržbách,“ říká například spolumajitel Pekařství Sázava Jiří Kollert „My to jako středně velká firma ustojíme, ale malý pekař nebo řezník, který chce otevřít druhou provozovnu, často vůbec nemá šanci. Tahle situace doslova vymetá ze země malé a střední podnikatele,“ dodává.