Rozstřel Sledovat další díly na iDNES.tv „O dotaci by si měl někdo říct až ve chvíli, kdy mu to finančně nevyjde a prokáže veřejný prospěch. Ne naopak,“ říká Dvořák, který podle vlastních slov celý život podniká bez dotací a veřejných zakázek. Podle Dvořáka je symbolickým příkladem selháním českého státu dlouhodobé podfinancování armády. „Od roku 2015 jsme místo slíbených dvou procent HDP dávali na obranu jen něco málo přes jedno procento. Každý rok se tak podfinancovalo zhruba 50 miliard korun. Za deset let je to půl bilionu. To je naše všeobecná ostuda,“ říká. Podle něj se ale nejde jen o čísla. „Když se k něčemu zavážeme – jako vstupem do NATO – nemůžeme spoléhat na to, jestli se situace zvrtne, nebo nezvrtne. A teď, když padla kosa na kámen, jsou všichni překvapení.“ Polsko je ukázkou, Evropa jede do zdi Která země podle Dvořáka zareagovala správně? „Polsko. To je světelné roky před námi. V 90. letech jsem se jim smáli, dnes nás předčí v tempu růstu, v silniční síti i v přístupu k obraně. Oni správně zareagovali už v roce 2014 po anexi Krymu.“ Naopak na adresu Evropy je Dvořák kritičtější: „Celá Evropa jede do zdi. Válka na Ukrajině už trvá déle než druhá světová válka. To je neschopnost se postavit za někoho, koho verbálně podporujeme, ale reálně nepřinášíme výsledky.“ Hostem pořadu Rozstřel je Filip Dvořák, viceprezident Hospodářské komory ČR. (21. května 2026) Co by tedy měl český stát v podnikatelském prostředí tedy změnit? „Zásadně přehodnotit dotační politiku. A zavést antibyrokratický balíček. Podnikatelé spotřebují kilometry papíru a hodiny vyplňováním toho, co by je vůbec nemělo od podnikání zdržovat,“ říká Dvořák. Jako příklad uvádí stavební zákon, který je nyní v parlamentu. „Podnikatel by si měl moci vybrat, jestli se řídit evropskou nebo českou legislativou – podle toho, co je pro něj příznivější. Neříkám, že máme vystoupit z unie, ale nemáme to doma přehánět.“ Pochvalu naopak získává ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Karel Havlíček vzbudil v podnikatelích pozitivní náladu. Pochopil, co potřebují. A náš antibyrokratický balíček ho velmi zaujal. Poprvé jsme našli rezonanční desku na druhé straně.“ Nedostatek lidí Další velkou bariérou je podle Dvořáka nedostatek pracovních sil. „Pracovní sílu jen tak nezískáte. Je to o počtu i kvalifikaci. V tomto směru nám válka na Ukrajině pomohla, přinesla totiž spoustu pracovníků. Některé politické segmenty to sice odmítají, ale realita taková je.“ Host Rozstřelu ovšem zdůrazňuje i potřebný správný směr vzdělávání doma. „Nemůžou být všichni jen inženýři. Podporujme soutěže učňů, zvyšujeme prestiž řemesel. A k tomu dlouhodobě jednejme o navýšení kvót pro dovoz pracovníků z Filipín a dalších zemí.“ Filip Dvořák vstupuje do svého druhého volebního období s vlastním revolučním plánem. „Chci změnit rozpočtové určení daní. Dnes dostávají obce peníze podle výměry, počtu obyvatel a dětí. Ale nikdo neřeší, jak jsou lidé v tom území ekonomicky aktivní, jak dobří jsou podnikatelé.“ Podle něj už dnes stát díky datům z EET, kontrolního hlášení a umělé inteligenci ví, kde se co děje. „Část přerozdělování by měla být bonusem za výkonnost místní ekonomiky. Aby mohl podnikatel přijít na radnici a říct: ,Já jsem pro vás užitečný, pane starosto!“ Dnes to říct nemůže,“ uzavírá Dvořák. Jak konkrétně chce Dvořák prosadit změnu rozpočtového určení daní? Proč si myslí, že by se Česko mělo zamyslet nad tím, zda přijímat dotace z Evropy? A jak do podnikatelského prostředí vstupuje fenomén AI? I na to odpovídal Filip Dvořák v Rozstřelu.