Pouta, prohlídka tašky, pokuta na místě. Toto ochranka v obchodě nesmí
Ochranka, ostraha, civilní bezpečnostní služba nebo prostě sekuriťáci mají v obchodech na starosti to, aby z regálů nemizelo zboží bez zaplacení. Co skutečně mohou udělat při odhalení krádeže a co v případě, že mají jen podezření nebo se jim nějaký zákazník prostě „nelíbí“? Jejich pravomoci jsou značně omezené.
Navzdory vzhledu sekuriťáci nejsou policie. Nedělá je z nich ani oděv podobný zásahovce, ani vybavení. „Oni obecně členové civilní bezpečnostní služby nosí všechno to vybavení jen jako jakousi „okrasu“. Nemají žádné zákonné zmocnění tyto věci používat nad rámec běžného občana. To se ani nebavím o střelné zbrani. Obdobné je to s jejich oděvem. Neznalý člověk si je snadno splete s policií,“ uvádí zástupce městské policie v Přerově a autor knihy Přerovnáno Miroslav Komínek, kterého redakce oslovila s několika dotazy.
Může ochranka někoho zadržet?
Sekuriťáci prostě nejsou policie. Nemůžou někoho omezit na svobodě jen proto, že mají podezření, že by mohl něco ukrást. Jiná situace nastává, když zloděje přímo přistihnou při činu. Podezření ale není totéž co přistižení.
„Členové ochranky mají stejné pravomoci jako jakýkoli jiný občan. Obecně platí, že kdokoli je oprávněn zadržet pachatele, který byl přistižen při trestném činu nebo bezprostředně poté,“ uvádí v
Právní poradně sdružení asociace APAS advokát Jan Vobořil
a dodává, že po takovém zadržení je nutné předat dotyčného člověka bez zbytečného odkladu policii.
Co na to zákon
Zadržení upravuje trestní řád v § 76 odst. 2, kde se uvádí: „
Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli,
pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu
předat ihned policejnímu orgánu;
příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.“
Zmíněná úprava se týká trestných činů, tedy u krádeží zpravidla těch se škodou od 10 000 Kč. Pro přestupky je možné u
platnit kroky proti „neoprávněnému zásahu do práva“
podle § 14 odst. 2 občanského zákoníku, který se týká
svépomoci
.
Musím čekat na příjezd policie?
Pokud vás zadrží ochranka v obchodě s odůvodněním, že jste něco ukradli, na policii počkat musíte. Konstatoval to v minulosti i Nejvyšší soud v kauze 8 Tdo 838/2006. Co když se ukáže, že jste nic neukradli? „Máte možnost požadovat náhradu vzniklé újmy, kdy se bude posuzovat především, zda ochranka důvodně předpokládala, že došlo k trestnému činu či přestupku, nebo zda takto vůči Vám jednala svévolně, apod.,“ radí
právnička se specializací na trestní právo Šárka Ocelíková
.
Může ochranka použít násilí?
Stručně řečeno – ano, ale jen v přiměřené míře. Třeba proto, aby zloději přistiženému při krádeži nedovolila utéci. Násilí při pouhém podezření, že by někdo mohl krást, nebo k donucení, aby ukázal obsah kapes, není možné.
Může ochranka prohledávat tašky?
„Můžete mi ukázat tašku?“ Když tato slova pronese ochranka, oslovený jim může, ale nemusí vyhovět. Nic na tom nemění ani fakt, že by byla žádost formulována jako ostrý příkaz. „Jestliže s tím bude druhá strana souhlasit, proč ne. Vše je o domluvě,“ upřesňuje Komínek a dodává, že nutit k tomu ochranka nikoho nemůže. „O tom, že by snad pracovník ostrahy prohledával věci osobně, není potřeba ani mluvit.“
Může ochranka chtít „pokutu“?
Komínek upozorňuje ještě na jeden nešvar, který v minulosti zaznamenal: „smluvní pokuty“. „Pracovníci civilní bezpečnostní služby spolu s markety dávali pachatelům krádeží na výběr: Buď zaplatí ‚smluvní pokutu‘ za krádež a nebude volána policie, nebo nezaplatí a bude volána.“ Toto chování je podle jeho slov naprosto chybné.
Pokud se krádež stala, musí ji vyřešit policie, pokud ne, není možné takový neexistující čin „řešit“ pokutou.
Může ostraha znepříjemňovat život „podezřelým“ zákazníkům?
Někdy má ochranka nepříjemnou tendenci přilepit se zákazníkovi na paty a sledovat bedlivě a zblízka každý jeho pohyb. Jde o prevenci krádeži nebo šikanu zákazníků? Ať už je za takovým chováním podezření nebo nuda, je sice nepříjemné, ale ne v rozporu se zákonem. Stěžovat si na něj můžete u manažera prodejny, u policie s ním nepochodíte.
Něco jiného ale je, když ochranka tipuje podezřelé zákazníky a překračuje u nich své mantinely. Právě na takový dotaz odpovídal v právní poradně advokát Vobořil. Ochranka údajně zákazníka několikrát zadržela a prohledávala, nikdy u něj ale nic nenašla. Přesto ve svém podezření pokračovala, zřejmě kvůli jeho vzezření. Muž se nakonec podvolil nátlaku a nechal se odvést do neveřejných prostor obchodu a znovu prohledat. Advokát takové jednání považuje za nezákonné a doporučuje podat v takovém případě trestní oznámení na členy ochranky z důvodu omezování osobní svobody.
Mají členové ochranky bonusy za odhalenou krádež?
Někde to tak zřejmě je. Podle zástupce šéfa přerovské městské policie je výsledkem to, že pracovníci ostrahy pak rezignují na prevenci krádeží a snaží se někoho chytit za každou cenu. „Podle interních informací mají bonusy za chycené osoby. Běžně se tedy stává, že do marketu přijde bezdomovec ukrást alkohol. Civilní bezpečnostní služba ho chytí. Dotyčný přijde za hodinu znovu. Místo, aby mu v krádeži zabránili, tak ho sledují, počkají až projde přes pokladnu a znovu ho ‚chytnou‘. Tak se to děje opakovaně. Je splněná čárka, bonus k výplatě.“
Upozorňuje navíc ještě na další nešvar, k jakému někdy dochází. Ochranka volá policii či městskou policii zbytečně: „Zjistíme na místě, že se nic nestalo, ale ostraha se ani neomluví, zákazník má z ostudy kabát, my máme hlídku na hodinu zablokovanou, ale ostraha má čárku.“
Kdy má ochranka volat policii a kdy strážníky?
Hranice není pevná. Určitým vodítkem je výše škody způsobené při krádeži: pokud přesáhne 10 000 korun, jde již o trestný čin a městská policie takový případ stejně předá té republikové. „Míň než 10 000“ ale není spolehlivou zárukou pouhého přestupku. Kdo už má podobný čin na svědomí z minulosti nebo se při něm dopustí násilí, kvalifikuje se na pachatele trestného činu, i kdyby sebral jen zboží „za pár babek“.