Rozstřel Sledovat další díly na iDNES.tv Profesor Jan Konvalinka na informace o „nové vakcíně“ reagoval i na Facebooku a vyzval média k tomu, aby používala správnou terminologii, která nebude vzbuzovat plané naděje. Očkování proti viru HIV je totiž podle něj zatím v nedohlednu. „Je nutné si uvědomit, že očkování je vpravení antigenu, tedy látky, která je podobná patogenu, nebo dokonce oslabeného patogenu či příbuzného patogenu do člověka tak, aby si vytvořil protilátkovou nebo buněčnou imunitu. Tudíž když člověk narazí na skutečný patogen, měl by se mu dokázat ubránit. To je preventivní očkování a všichni ho máme od dětství a většina z nás ho měla i proti covidu,“ popisuje profesor Konvalinka. Od vakcíny jsme stále daleko Pak podle něj existuje terapeutické očkování, kdy se nemocnému člověku podávají protilátky, antisérum, které by mělo patogen neutralizovat a zlikvidovat. „To je terapeutické očkování. A pak jsou léky: virostatika, antibiotika. Ty po podání patogen pomyslně zabíjí a zabrání jeho množení. A právě z této kategorie je lenakapavir.“ „Ale je pravda, že lenakapavir je nesmírně účinný, a hlavně má dlouhou dobu účinnosti,“ přiznává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Teď je ověřeno, že půl roku, ale podle experimentů na zvířatech to vypadá, že by to mohl být dokonce až celý rok.“ Teoreticky by tak podle profesora Konvalinky měla stačit jedna podkožní injekce za rok a lidé pak budou chráněni proti infekci HIV. „Takže pro vnějšího laického pozorovatele je to vlastně očkování, které si bude brát jednou ročně a nemůže dostat HIV. Je to fascinující převrat. Je to vítězství chemiků nad imunologií a vakcinologií, protože teď se desetiletí hledala vakcína proti HIV, investovaly se do toho miliardy.“ „A popravdě řečeno, pořád tuto vakcínu nemáme a jsme od ní velmi daleko, možná stejně daleko jako na začátku,“ konstatuje profesor Konvalinka. „Možná jsem teď kritický, ale nepovedlo se to a teď my, chemici, jsme udělali látku, která de facto funguje úplně stejně, ale je to chemická látka, které je tak účinná, že může nakonec vakcínu nahradit.“ Zásadní česká stopa Aplikace této látky je zatím nesmírně nákladná, podle odhadů až 40 tisíc dolarů za roční kůru, což je logické vzhledem k nákladům, které byly vynaloženy na její vývoj. To se ale podle Jana Konvalinky nepochybně v dohledné době změní a lék následně bude možné podávat jako prevenci proti nákaze v nejpostiženějších částech světa. Poslední výzkum na kohortě pěti tisíc žen v Africe navíc prokázal, že lenakapavir má stoprocentní účinnost. „Ale chci říct, že už dnes máme desítky různých virostatik proti HIV, takže pro pacienty máme terapii, a jsem jako Čech a jako ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd moc rád, že stále nejužívanější a nejúčinnější je terapie Tenofovirem, který vznikl u nás na ústavu v laboratoři Antonína Holého ve spolupráci s belgickými kolegy a stále jej vyrábí firma Gilead v San Francisku. Tento lék je ale ve formě pilulek a podává se každý den,“ říká ředitel ÚOCHB. Podle něj už navíc neplatí, že léčba v nejchudších státech světa, zejména v subsaharské Africe, je významně zpoplatněna a léky se k nejpostiženějším pacientům nedostanou. Farmaceutické firmy i výzkumné instituce, včetně Ústavu organické chemie a biochemie, se totiž pro distribuci virostatik v rozvojových zemích dobrovolně vzdávají licenčních poplatků, což léčbu dramatickým způsobem zlevňuje. „Dnes už velká většina lidí, kteří mají AIDS, má dostupnou lékařskou péči, což před 20 lety nebyla pravda. Proto úmrtnost dramaticky klesá. Zatímco před 20 lety umíralo až 2 miliony lidí ročně, teď je to asi 600 tisíc, což je pořád strašlivé číslo. Samozřejmě nejsme na konci, ale je to velké zlepšení,“ říká Jan Konvalinka. Na výzkumu lenakapaviru podle něj pracoval rozsáhlý vědecký tým, který má zásadní českou stopu. „Tým vedl náš přítel a kolega Tomáš Cihlář, který je dnes viceprezidentem firmy Gilead pro virologii.“ V Rozstřelu pak Jan Konvalinka detailně popsal unikátnost tohoto léku a na modelu ukázal, jak konkrétně v organismu funguje a vysvětlil, proč se musí podávat injekčně, a ne ve formě pilulky. Hovořil také o tom, zda světu po koronaviru nehrozí nějaká další pandemie. Jako spoluautor knihy „Viry pro 21. století“ už v roce 2011 společně s profesorem Ladislavem Machalou předpověděl, že přijde velká koronavirová krize. Už tehdy zároveň naznačil, že další nebezpečí představuje chřipka. Další epidemie? Možná do 10 let „Skutečně jsme v této knize napsali, že opravdu velká smrtící epidemie bude chřipková. A pořád si to myslím. Chřipka má ohromnou schopnost dramaticky mutovat a také změnit velkou část svého genomu tím, že do sebe může přijmout část genomu ptačí chřipky. A tohle není pouhé nebezpečí, to se prostě stane, tím jsem si skoro jistý. To je něco podobného, jako když kolega Cílek svého času předpovídal velké záplavy na českých a moravských řekách z toho důvodu, že pozoroval historii a viděl, že stoletá voda už 150 let nepřišla,“ vzpomíná ředitel ÚOCHB. Je tedy podle něj zcela zjevné, že dříve či později, možná za rok, možná za 10 let, tato epidemie přijde. „A musíme se na to připravit. Na druhou stranu opravdu nechci strašit. To, co jsme se naučili na HIV, co jsme opravdu mimořádně rychle udělali u koronaviru – a Tomáš Cihlář byl ten, který vedl tým, jenž vyvinul Remdesivir, což byl první schválený lék proti koronaviru, přičemž to nevyvíjel proti koronaviru, ale původně proti hepatitidě C a ebole – můžeme využít u chřipky a já jsem si jist, že bude velmi brzy vyvinutá vakcína proti nové virové hrozbě a že velmi brzy budeme mít i účinná virostatika.“ „Co se ovšem bohužel nepovedlo a nějakým způsobem na tom asi neseme vinu všichni, včetně nás vědců, popularizátorů, ale i vás novinářů, a hlavně za to mohou politici, tak to je to, že se snížila důvěra lidí ve vědu,“ myslí si ředitel ÚOCHB. „My totiž můžeme vyvíjet úplně geniální léky a úžasné vakcíny, ale nebudou nám nic platné, když si je lidé nevezmou. A to je úkol pro společenské vědce, pro učitele, pro média, pro nás, kteří se snažíme mluvit o naší práci, abychom přesvědčili lidi, že nejsme banda podvodníků, že dvě plus dvě jsou čtyři a že Země není placatá a viry existují,“ uzavírá profesor Konvalinka. Jsou léky na HIV stále pod licencí? Nebo už jsou volné? Tedy má z toho ÚOCHB nějaké peníze? A jak podle něj funguje v ČR systém podpory a vzdělávání mladých talentovaných vědců? I na to odpovídal Jan Konvalinka v Rozstřelu.