Řeky trápí drahé potraviny i bydlení. Ekonomika země přitom roste
Řecká ekonomika aktuálně roste rychleji než ekonomiky mnoha evropských zemí a státní rozpočet vykazuje přebytek. Inflace v zemi ovšem patří k nejvyšším v eurozóně a průměrná roční mzda kolem 18 tisíc eur (440 tisíc Kč) je méně než poloviční oproti průměru EU, píše
Bloomberg
.
„Situace je horší než v předchozích letech, pokud jde o ceny potravin, energií i nájmů. Opravdu jsme museli výrazně omezit všechny zbytné výdaje,“ uvedla pro agenturu pětatřicetiletá učitelka Vera Kalogerová. Zatímco v dětství trávila s rodiči letní dovolené na řeckých ostrovech, podobný pobyt si dnes se svou rodinou nemůže dovolit.
Přestože mzdy mezi lety 2019 a 2024 v zemi vzrostly o 12 procent, spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o více než 16 procent. Reálné mzdy zůstávají stále výrazně pod úrovní roku 2009.
Společně s Bulharskem patří Řecko mezi nejslabší země EU z hlediska HDP na obyvatele a kupní síly. Patří také mezi země s nejvyšším podílem lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Chybí byty
Příznivá není ani situace s bydlením. Řekové v roce 2024 vydávali za bydlení v průměru 35,5 procenta disponibilního příjmu domácností. U téměř třetiny řeckých domácností přesahovaly náklady na bydlení 40 procent příjmů, v průměru EU přitom takto vysoké náklady zatěžují zhruba každou desátou domácnost.
Podle Nikose Vettase, generálního ředitele athénského think-tanku Foundation for Economic and Industrial Research, je jedním z důvodů skutečnost, že po vypuknutí řecké dluhové krize v roce 2010 téměř ustala výstavba i investice do nemovitostí. To se změnilo až v posledních pěti letech.
„To znamená, že nabídka bydlení zaostává za poptávkou, a tento problém se dále prohlubuje, protože se nepřizpůsobila změnám v populaci,“ uvedl Vettas. „V zemi jako takové není nedostatek domů, ale chybějí byty a domy v určitých lokalitách a s požadovanými parametry a velikostí,“ doplnil.
„Růst cen bydlení, potravin a energií dopadá na část obyvatel a ti nevidí, že by se jejich situace měla v dohledné době zlepšit,“ zmínil Vettas.
Vláda hledá recept na drahotu
Premiér Kyriakos Mitsotakis řešení nesouladu mezi ekonomickými statistikami a životní realitou označil za jednu z hlavních priorit své vlády. Ekonomický růst, který se pohybuje kolem dvou procent ročně, se podle Mitsotakise musí promítnout do každodenního života lidí. „Zlepšení makroekonomických ukazatelů se musí přetavit do ještě hmatatelnějších přínosů pro všechny,“ prohlásil tento měsíc.
Minulý týden tamní vláda spustila portál, který lidem umožňuje porovnávat ceny potravin a dalšího zboží mezi supermarkety i s ostatními zeměmi Evropské unie. Premiér označil novou službu za „zbraň spotřebitelů“ proti drahotě.
Ekonomové nicméně upozorňují také na daňové úniky. Řekové podle dat utrácejí více, než by se vzhledem k nízkým příjmům dalo očekávat. Guvernér řecké centrální banky Yannis Stournaras odhaduje rozsah daňových úniků na 20 až 21 procent HDP, zatímco ve zbytku Evropy činí 15 až 17 procent.
Podle právníka Dionysise Alevromageirase by měl stát důsledněji kontrolovat trh a cenovou politiku firem. „Skutečný problém je v tom, že na trhu neprobíhají důkladné kontroly a ceny neustále rostou. Je potřeba, aby kontroloři byli v terénu a prováděli přísné kontroly podniků,“ řekl.
Podle expertů přispívá k růstu cen také silný turistický ruch. Rekordní počet návštěvníků zvyšuje poptávku po ubytování i službách, což tlačí vzhůru nájmy a ceny zejména na řeckých ostrovech, uzavřela agentura Bloomberg.