Olomoucký kraj udržel počet obyvatel, dál ho trápí vylidňování některých oblastí
Počet lidí v kraji se mezi začátkem a koncem loňského roku lišil o 20. Český statistický úřad eviduje, že z regionu se loni vystěhovalo 7 320 obyvatel a přistěhovalo se 9 646. Migrace tedy zvýšila počet o 2 326 osob. K tomu se v kraji narodilo 4 576 dětí a zemřelo 6 922 lidí.
„Zatímco počet zemřelých se v meziročním srovnání udržel na obdobné úrovni, nízký počet narozených dětí opět poklesl a stanovil nové minimum. Dlouhodobý trend záporné přirozené změny tak zůstal,“ poznamenal Jiří Frelich z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Na nepříznivý vývoj se snaží reagovat třeba hejtmanství. „Kraj vůbec nemůže určovat rodinnou politiku státu, ale může výrazně ovlivnit kvalitu života v obcích a městech a to je pro nás velice důležité. Usilujeme o zvýšení porodnosti systematicky budováním prostředí, kde je život s dětmi jednodušší, dostupnější a kvalitnější,“ prohlásil k tématu hejtman Ladislav Okleštěk (ANO).
Projektem Audit Family Friendly Community se také vedení kraje snaží k podobným krokům motivovat obce.
„Jeden z dalších bodů, který jsme udělali, jsou slevy na jízdném pro děti a studenty do 26 let. Je to takový bonus, kterým jsme za půl roku ušetřili mladým rodinám 32 milionů korun. To je jeden z mála způsobů, jakým se můžeme zapojit přímo na financování mladých rodin,“ dodal Okleštěk.
Nerovnoměrný vývoj pokračuje
Úbytek přesto trvá, vždyť před dvěma dekádami měl region 640 tisíc obyvatel. Jejich počet loni vzrostl jen na Olomoucku, zatímco na Prostějovsku, Přerovsku, Šumpersku a Jesenicku klesl.
„Vadí to poměrně dost, ale jde o těžké téma. Z pohledu naší země odcházejí lidé z podobných krajů, jako je náš, do těch bohatších, jako je Jihomoravský, Středočeský či do Prahy“ řekl předchozí hejtman Josef Suchánek (STAN).
„Ale podobný problém máme i u nás, protože region má nerovnoměrný vývoj. Zatímco Olomouc osciluje kolem sta tisíc a obce v okolním prstenci posilují, tak více na sever je to horší,“ podotkl. Situace je podle něj dramatičtější, než se zdá.
„Čím je na severu méně lidí, tím klesá objem služeb, nechtějí tam jít podnikatelé, protože chybí pracovní síla a ta kvalifikovanější se tam nezdržuje. Snahy, aby se tohle zastavilo a nejlépe obrátilo, jsou dlouhodobé. Věnovali jsme se tomu my, dělali to ti před námi i ti po nás. Je to docela velký problém a myslím, že kraj jako takový na to sílu nemá,“ dodal Suchánek s tím, že jde o velký dluh vlády.
Na mysli přitom nemá jen tu současnou, ostatně za jeho vedení zkoušel kraj neúspěšně jednat s centrální úrovní o stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem.
„Stát nepoužívá žádné daňové nástroje, nedává do potřebných oblastí třeba výhody pro podnikatele, nepodporuje nijak extrémně dostupné bydlení, které by to zcela jistě řešilo, a další věci,“ zkritizoval bývalý hejtman.
Jeseník sází na výstavbu bytů či porodné
Největší převahu zemřelých nad narozenými statistici za loňský rok evidují na Jesenicku, kde se jednalo o rozdíl 239 obyvatel.
„Úbytek sice není tak velký, jako býval, ale samozřejmě je to špatně. Věřím, že když se teď rozběhne bytová výstavba, tak se to zlepší. Budeme prodávat pozemky, chceme stavět bytový dům a věřím, že když tu budou příležitosti, negativní trend se zvrátí,“ zadoufala jesenická starostka a poslankyně Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Město se snaží rodiny oslovovat i nabídkou alternativního vzdělávání či vstřícnou politikou vyjádřenou třeba porodným ve výši deset tisíc korun pro děti a rodiče s trvalým pobytem v Jeseníku.
„Přestože samo o sobě to nemůže demografický vývoj otočit, má to svůj význam jako poděkování a ocenění rodin s nejmenšími dětmi a jako součást širší prorodinné politiky města,“ podotkla Blišťanová ke schválení porodného také pro letošní rok.
Hůř bylo v Javorníku jen po poválečném odsunu
Statistice obyvatelstva věnoval zvláštní stranu dubnový Javornický zpravodaj. Připomíná, že podle historických údajů žilo v roce 1890 ve městě 5 424 lidí, po druhé světové válce nicméně následoval v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva výrazný pokles.
Další nejvýraznější úbytek je patrný po roce 2020. Loňských 2 221 obyvatel je podle autorů nejnižší zaznamenaný stav od roku 1971.
„Jedním z hlavních důvodů je odchod mladé generace za prací do větších měst ve vnitrozemí. Mnozí z nich se do rodného města již nevracejí, nejčastěji z důvodu omezených pracovních příležitostí a užších možností profesního uplatnění,“ zdůraznili.
Zajímavostí je, že statistici opakovaně zaznamenávají v kraji meziroční nárůst počtu přistěhovalých.
„Kladné migrační saldo vykázal Olomoucký kraj už sedmým rokem v řadě, přičemž v roce 2025 bylo kladné jak v případě stěhování s cizinou, tak v případě stěhování s ostatními kraji,“ sdělil za olomouckou pobočku ČSÚ Frelich. Nejvíce lidé mířili na Olomoucko, nejmenší zájem byl právě o Jesenicko a Šumpersko.
O jaké lidi přesně jde, však statistici nevědí. Údaje se týkají mimo jiné Čechů i cizinců s trvalým pobytem, obyvatel třetích zemí, Evropské unie, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice.