Pan Richard podniká druhým rokem jako zámečník. V prvním roce podnikání se vybavoval nářadím, zařizoval si dílnu, řešil reklamu. Evidoval všechny příjmy a výdaje, a když na konci všechno sečetl, zjistil, že podnikání mu zatím moc nevyneslo – byl ve ztrátě 105 000 korun. Rok 2015 pro něj byl optimističtější. Získal několik slušných zakázek a jeho celkové příjmy dosáhly 980 000 korun. Nyní stojí před rozhodnutím, jestli dál pracovat se skutečnými výdaji, nebo výdaje uplatnit paušálem 80 %. Kromě samotných příjmů a výdajů hrají ve výpočtu roli i následující skutečnosti: Richard je ženatý, manželka je na rodičovské s mladším dítětem Robertem, který se narodil 30. listopadu 2015. Staršímu Radimovi jsou tři roky a nechodí do školky. Rodina bydlí v domě, u kterého má Richard dílnu. Dům si pořídili na hypotéku, Richard zaplatil v roce 2015 na úrocích 80 000 korun a má o tom potvrzení z banky. Richard má životní pojištění (platí 12 000 korun za rok) a doplňkové penzijní spoření (platí 24 000 korun za rok). Z prvního manželství má Richard syna Rudolfa, svěřeného do péče matce. Richard na něj platí alimenty 3 000 korun měsíčně. 1. možnost Zůstat u skutečných výdajů V příjmech má Richard jasno, je ale potřeba uspořádat všechny doložitelné výdaje. Jejich celková výše je 294 000 korun a jde o následující výdaje: Energie v dílně: Dílna má vlastní elektroměr, není tedy problém výdaje uvést, Richard platí 2 000 korun měsíčně. Vodné, stočné: V obci, kde rodina žije, se platí tisícovka za vodné a stočné za rok na osobu. Podnikatelé platí 10 000 za rok navíc. Těchto 10 000 si může Richard uplatnit jako výdaj z podnikání. Internet: Práce s internetem není pro Richarda základem pro jeho podnikání, některé věci však na síti dohledává. Za připojení platí 500 korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že poměr domácího a služebního využití je reálně 90:10, rozhodl se, že nebude situaci komplikovat a tento výdaj nebude uvádět. Telefon: Richard musí být dostupný a ví, že na zákazníky působí dobře, když je sám kontaktuje a „neprozvání“. Pořídil si proto tarif s neomezeným voláním za 750 korun. Protože jej využívá i k soukromým účelům, rozhodl se, že bude podle míry využití pro podnikání jako výdaj uplatňovat poměrnou část, a to ve výši 500 korun měsíčně. Auto: Richard má auto, které používá ke svému podnikání i soukromě. Výdaje za provoz auta by uplatňoval paušálně – 4 000 korun za měsíc. Aby tak mohl činit, musí platit silniční daň. V jeho případě je to 3 000 korun. Materiál a drobné nářadí: Na veškerý materiál, který potřebuje ke své práci, má Richard doklady – účtenky nebo faktury od dodavatelských firem. Celkem za 203 000 korun. Výdaje, které do daní nevstoupí: Zaplacené zdravotní a sociální pojištění, což nejsou výdaje z podnikání. Ztráta: Richard může uplatnit ztrátu z minulých období (bylo by to možné až 5 let dozadu) 105 000 korun. Pak si Richard sečte tak zvané odečitatelné položky, v jeho případě to je celkem 104 000 korun: peníze zaplacené za úvěr na bydlení: 80 000 životní pojištění (smlouva uzavřená do 60 let věku) 12 000 doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění) – Richard platí 24 000 korun za rok, k prvním 12 tisícům dostává státní příspěvek, dalších 12 000 může uplatnit v daních. Po odečtení všech výdajů, ztráty a odečitatelných položek vyjde Richardovi daňový základ 477 000 korun, z něho vypočte daň 71 550 korun. Dále využije daňové slevy: Při uplatnění skutečných výdajů může Richard využít kromě slevy na poplatníka (24 840 korun = sám na sebe) i slevu na vyživovanou manželku (která si v roce 2015 nevydělala víc než 68 000 korun = 24 840 korun) a daňového zvýhodnění na děti v této výši: Čtyřměsíční Robert bude uveden jako „druhé dítě“, a to za měsíce listopad (měsíc narození) a prosinec. Obecně sice platí, že zvýhodnění lze využít za měsíce, na jejichž počátku člověk dítě vyživoval, platí však výjimka, že lze uplatnit i měsíc narození dítěte (2 x 1 317 = 2 634). Tříletý Radim by byl v přiznání uveden jako „první“ dítě – uplatní se za něj odpočet za celý rok (12 x 1 117 = 13 404). Otce napadlo, že kdyby ho uvedl jako dítě „druhé“, byl by celkový odpočet vyšší. To ale není možné – když se v průběhu roku narodí dítě, musí být vyšší zvýhodnění uplatněno právě na ně. To, že na osmiletého Rudolfa platí alimenty, se v daních nijak neprojeví. Nemůže si na něho ani uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, protože nežijí v jedné domácnosti. Shrnutí - skutečné výdaje příjmy 980 000 Kč výdaje skutečné -294 000 Kč ztráta z minulých období -105 000 Kč snížení za hypotéku, pojistku a penz. spoření -104 000 Kč základ daně po odpočtech 477 000 Kč vypočtená daň 71 550 Kč slevy: poplatník (Richard) 24 840 Kč vyživovaná manželka 24 840 Kč 1. dítě (12 měsíců) 13 404 Kč 2. dítě (2 měsíce) 2634 Kč Celkem daň 5 832 Kč Odvody: zdravotní pojištění 46 305 Kč sociální pojištění 100 156 Kč 2. možnost Přejít na paušální výdaje Jako řemeslník si může Richard uplatnit výdaj 80 % z příjmů. Když tak učiní, nebude ale moci využít slev na vyživovanou manželku ani zvýhodnění na děti. Shrnutí - paušální výdaje příjmy 980 000 Kč výdaje 80% -784 000 Kč celkem základ 196 000 Kč základ po snížení za hypotéku, pojistku a penz. spoření 92 000 Kč vypočtená daň 13 800 Kč sleva na poplatníka (Richard) 24 840 Kč Celkem daň 0 Kč Odvody: zdravotní pojištění (povinné minimum) 21 555 Kč sociální pojištění 28 616 Kč Když vypočtete daň 13 800 a sleva na poplatníka je 24 840, neznamená to, že vám stát bude nějaké peníze vyplácet. Daň bude v takovém případě nula. Daňový bonus lze získat jen v případě, že se daňový poplatník dostane do minusu vlivem slevy na děti. Závěrečné shrnutí I když Richard nevyužije slev na manželku a děti, je pro něj paušální výdaj výhodnější. Richard musí zkontrolovat, zda by neměl podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok. V něm se dodaňují případné neuhrazené pohledávky a závazky. Richard měl ke konci roku 2014 všechny faktury zaplacené a nikdo mu ani za jeho práci nedlužil, dodatečné daňové přiznání tudíž podávat nemusí. Navíc, když využije paušál, bude mít výrazně nižší daňový základ, a tudíž zaplatí opravdu o hodně méně na sociálním a zdravotním pojištění. U zdravotního pojištění by rozdíl dělal víc než 24 tisíc korun, u sociálního pojištění přes 70 tisíc korun. Přednosti paušálu: jednoduchost – podnikatel eviduje jen příjmy, nemusí se rozhodovat, jestli jsou konkrétní výdaje daňově uznatelné, neřeší odpisy, zásoby, závazky... výše paušálu – u mnohých profesí je uplatnění paušálních výdajů výhodné, protože skutečné výdaje, jež s podnikáním souvisejí, jsou výrazně nižší levné – paušál většina podnikatelů zvládne sama, aniž by musela platit účetního či daňového poradce Nevýhody paušálu: nelze si odečítat slevu na vyživované děti ani na vyživovaného manžela či manželku (pravidlo platí, když podnikatelský základ daně tvoří víc než polovinu základu daně celkového). To však samo o sobě nemusí být ztráta, protože uvedené slevy nelze využít u výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Tam, kde jsou skutečné výdaje nízké, je výhodnější uplatnit paušál a mít nižší základ daně než využít slev. kdo využívá paušál, je omezen limitem; paušál lze uplatnit z maximálního příjmu dva miliony Kč, co si vydělal nad tuto částku, zdaní celé Odborná konzultace: Ondřej Homolka, daňový poradce, AK Hartmanová & Steininger