Pořád si dělali přestávky na kávu. Ukrajince šokovalo cvičení NATO
„Pořád vyhlašovali další a další přestávky na kávu – říkali tomu fika –, aby si vojáci NATO mohli odpočinout,“ popisuje ukrajinský voják Alex. Slouží u brigády Lubart, která je součástí 1. sboru Azov. Odpočinek však nebylo to jediné, co jej při květnovém cvičení Aurora 26 překvapilo.
Na rozdíl od skutečné válečné fronty byly na švédském cvičišti zóny, kde za přesně stanovených podmínek platil zákaz používat drony. Vojáci z ostatních evropských zemí prý navíc na Ukrajince vyvolávali dojem, že jsou z intenzity simulovaného boje zaskočení. „Nepřítel“ během krátké doby snadno vyřadil jejich jednotky včetně tanků.
Alexův závěr tak byl zdrcující. V tomto stavu by západní ozbrojené síly na moderním bojišti neměly šanci, cituje jej
Die Welt
. Z poznatků ukrajinských vojáků a instruktorů, kteří od začátku letošního roku cvičí německé vojáky, plyne několik ponaučení pro německou armádu.
„Skutečným problémem je neuvěřitelná rychlost, s jakou se tato válka mění,“ říká velitel brigády Lubart Vadym Krykun. I po více než čtyřech letech bojů se od sebe ukrajinské jednotky pořád navzájem učí. Jakmile jedna brigáda vyvine novou schopnost, ostatní se ji okamžitě snaží převzít. Současně s každou inovací vzniká bezprostředně protiopatření. „My vyvíjíme nástroj, nepřítel vyvíjí protilátku. Kdo si odpočine nebo se spokojí s tím, co má, začne okamžitě zaostávat,“ upozorňuje.
Připomíná bonusy, které mohou ukrajinské dronové jednotky získat za každý zničený tank, za každého zneškodněného ruského vojáka nebo pilota nepřátelského dronu. Za tyto bonusy pak mohou získat nové vybavení. To si musí urychleně pořídit i Bundeswehr. Nové technologie je navíc třeba nejen nakoupit, ale i otestovat a zavést do praxe.
Kromě toho se na Ukrajině ukázalo, že mládí má přednost před odslouženými léty. V době, kdy moderní válka zahrnuje umělou inteligenci, drony a neustálou analýzu dat, tak musejí být mladí lidé i v nejvyšších patrech velení.
Příkladem je dnes už bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, který má rozhodující podíl na technologické transformaci Ukrajiny a díky jeho kontaktům s miliardářem Elonem Muskem se armáda mohla opřít o satelitní systém Starlink. Mladí jsou i další významní představitelé ukrajinské armády včetně Krykuna nebo velitele 429. samostatného pluku bezpilotních systémů Jurije Fedorenka.
Důležitá je také spolupráce armády s tajnými službami. Právě z informací CIA a dalších západních služeb Ukrajina od začátku těží. A nejen to, také ukrajinské tajné služby posílily a dnes se jim opakovaně daří třeba sabotáže hluboko na ruském území včetně likvidace vysoce postavených ruských důstojníků. Německá BND tak podle Weltu potřebuje modernější kompetence, větší operační volnost a schopnost spolupracovat s armádou na utajených operacích.
Ukrajinské zkušenosti z prvních týdnů invaze také ukázaly, že se s přípravou armádních kapacit nesmí čekat až na případ nouze. Výcviková zařízení, záložní struktury, výrobní kapacity a sklady munice musí být připraveny na rychlou mobilizaci už v době míru, upozorňuje Die Welt.
Ukrajina má stále větší problém s náborem nových vojáků, což vede k častým konfliktům mezi náboráři a branci. Zároveň však desítky tisíc vojáků bojují z vlastního přesvědčení. „Vnitřně jsme se smířili s tím, že budeme muset bojovat celý život. Nejsem si jistý, zda by občané jiných evropských zemí byli ochotni přinést takovou oběť,“ říká Krykun.
Nejen pro Německo to tak znamená nejen armádní výdaje a nákupy, ale i nutnost zapojit do přípravy na válku celou společnost. Včetně povinné vojenské služby, rozšiřování aktivních záloh nebo budování krytů, dodává Die Welt a za příklad dává Finsko, které se této prevenci věnuje už celé dekády.