RECENZE: Bob Dylan byl „Jidáš“, ale film o něm vám koberec blátem neušpiní
Folkoví puristé jsou rozhořčeni, publikum na festivalu v Newportu bouří vzteky. Na pódium létají plechovky. „Jidáši!“, řve kdosi rozezleně. Bob Dylan si z toho nic nedělá a za zády s elektrifikovanou rockovou kapelou hraje nové písničky z chystaného alba Highway 61 Revisited a ignoruje hulákání, aby zazpíval Mr. Tambourine Man nebo Blowin’ in the Wind. Píše se rok 1965 a návštěvníci onoho festivalu nemohou tušit, že jsou svědky jednoho z klíčových okamžiků historie rockové hudby.
Představitel hlavní role a také spoluproducent snímku Timothée Chalamet se naučil velmi zdatně imitovat Dylanův mečivý zpěv, ale dostat se pod povrch tak komplikované osobnosti, jakou Bob Dylan bezesporu je, se mu příliš nepodařilo.
Témata:
Kultura
,
Bob Dylan
,
film
,
koberec
,
Timothée Chalamet
,
James Mangold
,
Bob Dylan: Úplně neznámý
,
Monica Barbaro