Příslušníci uskupení podle svého prohlášení splnili všechny cíle smlouvy uzavřené mezi žoldnéři, malijskou armádou a vládou a vrací se domů. Wagnerovci uvedli, že během téměř čtyřleté mise zlikvidovali čtyři teroristické vůdce, tisíce ozbrojenců a zničili 11 jejich základen. „Malijské úřady po vyřešení bezpečnostní krize obnovují ekonomiku. Mise je dokončena podle plánu. Wagnerova skupina opouští Mali a zanechává za sebou stabilní a bezpečné prostředí,“ dodali žoldnéři. Malijská armáda od roku 2012 čelí spojeným silám tuarežských povstalců a radikálních islamistů, kteří ovládají velkou část území zejména na severu země. Brzy se ale mezi oběma skupinami objevily neshody, protože džihádisté chtěli v zemi zavést islámské právo šaría, zatímco sekulární Tuaregové jen usilovali o nezávislost, a vypukla občanská válka. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně těmto skupinám čelit vedla malijskou armádu ke dvěma pučům v letech 2020 a 2021, bezpečnost v zemi se však nezlepšila a intenzita útoků se ještě zvýšila. Mali se v posledních letech pod vedením junty odvrátila od dřívějších západních partnerů, kteří jí pomáhali s bojem proti radikálům, a začala se vojensky i politicky orientovat na Rusko. Žoldnéři ve 23milionovém Mali působí od roku 2021. Wagnerovu skupinu založil před více než deseti lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin, jenž v roce 2023 zahynul při pádu soukromého letadla poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti Moskvě. Formace Wagnerova uskupení nyní působí v Africe pod názvem Africa Corps a podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) se na kontinentu opakovaně dopouštěly válečných zločinů. Týká se to i Mali, kde wagnerovci spolu s malijskými vojáky popravili desítky lidí a vypálili desítky domů. Podle Evropské unie je Wagnerova skupina odpovědná za závažné porušování lidských práv na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice, Súdánu a Mosambiku.