„ICC se ukázal jako neschopný řešit a stíhat prokázané válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, zločiny genocidy a zločiny agrese,“ uvedly tři západoafrické země, kde jsou u moci vojenské junty. ICC dosud na rozhodnutí Nigeru, Burkiny Faso a Mali nezareagoval. Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Sídlí v nizozemském Haagu. Je to nezávislá instituce, nejde o soud OSN. Za více než 20 let své působnosti zahájil vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích. Uplatňování zatykačů ICC závisí na mezinárodní spolupráci zemí, které uznávají jeho působnost. Mezi ně patří více než 120 států, na jurisdikci ICC nepřistupují kromě Ruska ani Spojené státy, Izrael nebo Čína. Zmíněné tři africké země uvedly, že chtějí zřídit „vlastní mechanismy pro upevnění míru a spravedlnosti“. Obvinily ICC z toho, že se zaměřuje na méně privilegované země, čímž zopakovaly kritiku rwandského prezidenta Paula Kagameho, který dříve ICC obviňoval ze zaujatosti proti Africe. Odstoupení zemí od ICC oficiálně nabývá platnosti, jakmile je o věci informována OSN. Burkina Faso, Mali a Niger ovládají vojenské junty od převratů, které se v těchto zemích Sahelu odehrály v letech 2020 až 2023. Tyto státy tvoří jediné tři členy Konfederace států Sahelu a jejich armády čelí obviněním z násilí na civilistech, zatímco v regionu eskalují útoky islamistických teroristických skupin. Společně tyto tři země také opustily Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které je neúspěšně vyzvalo k obnovení demokratického uspořádání.