Zemřel Miloslav Masopust, válečnému veteránovi druhé světové války bylo 101 let
„Odchází statečný voják, důstojník a vlastenec, jehož život byl pevně spjat se službou republice,“ uvedl odbor pro válečné veterány ministerstva obrany.
Nové svobodné Česko přineslo Miloslavu Masopustovi zasloužené uznání, které vyvrcholilo jeho povýšením do generálských hodností, až po tu generálporučíka v roce 2022. Za své hrdinství obdržel nejvyšší státní a vojenská vyznamenání včetně Řádu Bílého lva a Československého válečného kříže 1939.
Rodák z volyňského Českého Straklova se narodil 26. září 1924 do učitelské rodiny. Poté, co nacistická okupace předčasně ukončila jeho studia na gymnáziu a přinutila jej k manuální práci v masokombinátu, se okamžitě po osvobození regionu rozhodl pro aktivní odpor.
Odbor pro válečné veterány MO ČR,War Veterans MoD
@OVV_MO_CR
NIKDY NEZAPOMENEME! 🇨🇿
Dne 4.1.2026 zemřel válečný veterán druhé světové války, generál Miloslav MASOPUST voják čs.zahraniční armády v SSSR, dělostřelec a významná osobnost vojenských dějin, ikonický hrdina druhoválečných veteránů.
Čest jeho památce! 🌺
https://t.co/jdbcA8Ztig
https://t.co/vgYU3ooYeZ
5. ledna 2026 v 13:57, příspěvek archivován: 5. ledna 2026 v 13:19
oblíbit
retweet
odpovědět
Dne 18. března 1944 dobrovolně vstoupil do 1. československé samostatné brigády v Sovětském svazu, kam jej doprovázel i jeho otec, čímž započala jeho bohatá vojenská kariéra.
Během válečných let prokázal mimořádné velitelské schopnosti i osobní statečnost. Po intenzivním výcviku u praporu automatčíků a absolvování kurzu pro velitele čet byl nasazen do bojů o polské Krosno. Právě zde, v září 1944, utrpěl průstřel pravé nohy, který jej však neodradil od další služby.
Po uzdravení se okamžitě vrátil na frontu k 5. dělostřeleckému pluku 1. československého armádního sboru. S touto jednotkou prošel náročným osvobozováním Slovenska a vítězně završil své válečné tažení, během něhož si vysloužil pověst respektovaného důstojníka.
Ani po skončení světového konfliktu Miloslav Masopust armádní řady neopustil a rozhodl se pro dráhu profesionálního vojáka. Své odborné znalosti si prohloubil studiem na prestižní Vojenské akademii v Hranicích a později na Vojenské akademii v Brně, kde se specializoval na tehdy progresivní obor raketového vojska a dělostřelectva.
Během své aktivní kariéry zastával řadu vysokých velitelských postů, v nichž uplatňoval své bohaté bojové zkušenosti i teoretickou znalost. Do výslužby odešel v prosinci 1980 v hodnosti plukovníka, avšak jeho přínos pro demokratický stát byl plně doceněn až po roce 1989.
Vedle své vojenské dráhy se významně zapsal do veřejného života jako místopředseda Československé obce legionářské a neúnavný strážce historické paměti. Pravidelnou účastí na pietních aktech a předáváním svých vzpomínek mladším generacím dbal na to, aby oběti jeho spolubojovníků nebyly nikdy zapomenuty.