Šéf digitální agentury promluvil o potížích s eDoklady. Chybí nám peníze na lidi, říká
Jak z pohledu Digitální a informační agentury (DIA) hodnotíte dosavadní digitalizaci státu?
V posledních letech se tempo digitalizace veřejné správy zásadně zrychluje, i když Česká republika zatím nedosahuje úrovně nejvyspělejších zemí EU. Máme ale velký potenciál to změnit. Digitální interakce se státem se stává i pro české občany standardem. Pokročila do fáze, kdy již nejde o okrajovou záležitost pro digitální nadšence, ale o kritickou infrastrukturu, na kterou denně spoléhají miliony lidí.
Tento posun s sebou pochopitelně přináší zvýšené nároky na stabilitu, bezpečnost a uživatelskou přívětivost, kterým musíme přizpůsobit kapacity i architekturu systémů. K tomuto posunu zásadně přispěla i DIA, které byla založena na jaře roku 2023 jako centrální úřad pro digitalizaci.
Posunulo se tedy Česko v digitalizaci?
Během několika let se nám podařilo úspěšně implementovat řadu klíčových projektů – například eDoklady, redesign Portálu občana, rozšíření datových schránek nebo spuštění Registru zastupování. Tyto služby mají přímý dopad na každodenní život občanů i fungování úřadů.
Přestože je před námi ještě dlouhá cesta, lze říci, že Česko se v digitalizaci státní správy konečně posunulo do fáze reálného provozu a masového využití digitalizovaných služeb. Významně k tomu přispěl i Zákon o právu na digitální služby z roku 2020, který jako jeden z mála neobsahuje paragrafy o tom, co mají dělat úřady, ale jaká práva má občan vůči svému státu.
Digitalizace veřejné správy
Vychází z Programu digitalizace 2018+ a následného
Strategického plánu digitalizace Česka do roku 2030
, který měl za cíl zmapovat, jak Česku v rámci svých současných strategií naplňuje cíle, které byly v rámci EU stanoveny v oblastech: digitální dovednosti, digitální infrastruktura, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb.
Kde vidíte největší nedostatky?
Největší slabinou české digitalizace je stále ještě nedostatečná správa dat a jejich efektivní sdílení mezi jednotlivými úřady. Bez kvalitních, aktuálních a sdílených dat nelze stavět efektivní digitální služby. Říká se, že data jsou krví ekonomiky, v tomto případě se totéž dá aplikovat i na veřejnou správu.
Dalším zásadním problémem je nedostatek kvalifikovaných odborníků ve veřejné správě, zejména v oblasti architektury, správy dat a kybernetické bezpečnosti.
Takže problém je nedostatek odborníků?
DIA dlouhodobě upozorňuje na nedostatek peněz na zaplacení kvalitních odborníků, což je klíčovým faktorem rychlosti digitalizace veřejné správy. Například DIA v posledních letech převzala správu významných informačních systémů státu, jako jsou Registr obyvatel a Registr právnických osob, avšak bez adekvátního navýšení personálních kapacit.
Chybí nám i interní kapacity v klíčových rolích, jako jsou tzv. solution architekti, kteří by drželi celkové know-how jednotlivých IT řešení napříč resorty.
Třetím problémem je složitá stávající legislativa, která často neumožňuje testovat nové služby v reálných podmínkách nebo sdílet data napříč agendami.
To se ukázalo například při přípravě a testování aplikace eDoklady před sněmovními volbami 2025, kdy nebylo možné dostatečně simulovat skutečné chování systému v produkčním prostředí. DIA má na základě zkušeností jasné plány jak to změnit, nicméně potřebuje k tomu politickou podporu. Ta se tak stává klíčovým faktorem úspěšnosti digitalizace Česka.
Masivní nápor na aktualizaci
Právě eDoklady byly problém sněmovních voleb. Co se vlastně stalo?
Z technického hlediska došlo k přetížení databázových komponent systému eDoklady, dotčeny byly komponenty PostgreSQL a Redis, v důsledku extrémní zátěže v krátkém časovém okamžiku, která dosahovala ve špičce až 49 tisíc požadavků za minutu.
Největší chyba tedy spočívala v podcenění odhadu špičkové zátěže. Očekávali jsme, že občané vyslyší výzvy a aktualizují si včas výpis v aplikaci eDoklady před termínem voleb a tím rozloží zátěž na centrální systémy. Tento předpoklad se bohužel nenaplnil a došlo k masivnímu náporu na aktualizaci občanského průkazu jednotlivých držitelů aplikace eDoklady prakticky na poslední chvíli.
Zároveň se ukázalo, že provedené zátěžové testy nebyly dostatečně komplexní, protože nedokázaly věrně napodobit chování celého ekosystému dohromady, včetně napojení na elektronickou identitu, Základní registry i Agendový systém občanských průkazů.
Proč vůbec tedy problém nastal?
Interní analýza ukázala, že primárním důvodem je omezené testování v reálných podmínkách. Testovací prostředí, která máme k dispozici, jsou určena zejména pro funkční testování a výkonnostně bohužel neodpovídají produkčnímu prostředí, což má zejména finanční důvody.
Současně nám chybí dostatečný počet testovacích identit pro simulaci masivní zátěže, což ale vyřešíme relativně rychle. Aplikaci eDoklady dnes používá již více jak 875 tisíc lidí a jejich počet neustále vzrůstá. Proto provedeme funkční optimalizace chování aplikace a výsledek potom ověříme kapacitními testy.
Jsou třeba systémové změny
Jsou již takové výpadky do budoucna podchycené?
Okamžitá technická opatření byla provedena již během incidentu během sněmovních voleb – došlo k navýšení systémových prostředků, úpravě časových limitů a optimalizaci databázových operací, což systém stabilizovalo a v sobotním termínu již bylo vše v pořádku.
Pro dlouhodobou prevenci problémů jsou ovšem třeba systémové změny. Ideálním řešením by bylo vybudovat sjednocené testovací prostředí, které bude výkonnostně odpovídat produkčnímu prostředí, na což musíme obhájit rozpočtové prostředky.
V přípravě je také legislativní návrh, který by umožnil provádět řízené zátěžové testy přímo na produkčním prostředí ve vymezených nočních časových oknech, což je z našeho pohledu jediný způsob, jak spolehlivě ověřit chování celého ekosystému Základních registrů a desítek připojených systémů.
Co byste naopak vypíchl jako úspěšnou digitalizaci?
Z pohledu DIA považujeme za strategický úspěch, i přes komplikace během nedávných sněmovních voleb, zavedení aplikace eDoklady, které fungují jako předstupeň pro evropskou digitální peněženku (EUDIW), kterou budou zavádět všechny státy EU.
eDoklady naučily stovky tisíc Čechů i úředníků státní správy pracovat s digitální identitou v terénu. Dalším úspěchem je určitě Portál občana, který má aktuálně téměř dva miliony registrovaných uživatelů a jen za poslední rok zaznamenal přes 13 milionů přihlášení. Portál byl rozšířen o mobilní aplikaci a nové služby, což výrazně zlepšilo dostupnost a uživatelský komfort.
A možná nejvýznamnějším posunem je spuštění Registru zastupování (REZA) v červenci 2024. Doposud platilo, že služby mohl využívat jen každý občan sám za sebe. Výrazný posun nastal i v oblasti datových schránek, neustále přibývá občanů, kteří si zřizují nové datové schránky i pro fyzické osoby.
Úspěšnou digitalizaci vnímáme i v oblasti otevřených dat, kde se Česká republika v evropském hodnocení Open Data Maturity Report umístila na 8. místě a poprvé se zařadila do prestižní kategorie „Trend setters“.
V neposlední řadě stojí za zmínku i vznik kompetenčních center DIA, která poskytují konzultace a podporu v digitalizačním úsilí většině ministerstev a dalších úřadů. Jen v loňském roce se DIA podílela na více než 70 projektech napříč státní správou a díky tomu se digitalizace státu výrazně zrychlila.
Jaké jsou plány ohledně digitalizace do budoucna?
Hlavním strategickým cílem agentury je příprava na zavedení Evropské peněženky digitální identity (EUDIW), která má být spuštěna na přelomu let 2026 a 2027. Tato digitální identita přesáhne hranice Česka a umožní občanům prokazovat svou totožnost, podepisovat dokumenty či sdílet další doklady například o dosaženém vzdělání napříč celou EU.
Dále se soustředíme na modernizaci Základních registrů nové generace (ZRNG) a rozšiřování eGovernment Cloudu, abychom zajistili efektivnější ale také bezpečnější provoz státních IT systémů.
Prioritou je digitalizovat životní situace
Ještě něco plánujete?
Plánujeme rovněž další rozvoj Portálu občana a Portálu veřejné správy, včetně nových služeb a zlepšíme i uživatelskou přívětivost. Velké rozšíření čeká i Registr zastupování (REZA), který musíme postupně integrovat do dalších agend a portálů jednotlivých úřadů, aby i tam bylo možné se přihlásit v roli zástupce jiného občana na základě uděleného mandátu.
Klíčovým úkolem je také zlepšení správy a sdílení dat mezi úřady, včetně implementace zákona o správě dat a řízeném přístupu k datům.
Co dalšího je v plánu digitalizovat?
Naší prioritou je digitalizovat komplexní životní situace, ne pouze formuláře jednotlivých služeb. Stát také musí minimalizovat objem dat, která od občanů vyžaduje při řešení jejich potřeb, a maximálně využívat údaje, které o nich již má k dispozici v propojeném datovém fondu.
Cílem je zjednodušit a sjednotit digitální služby napříč resorty tak, aby občan mohl vše vyřídit na jednom místě, ideálně online.
Velký potenciál má také automatizace rutinních úředních úkonů, stejně jako již zmíněné rozšíření Registru zastupování a další integrace do Portálu občana. Potenciál vidíme také v tzv. proaktivních službách, kdy stát občana automaticky upozorní na blížící se povinnost nebo nárok, například prostřednictvím notifikací v Portálu občana. Tato proaktivní podání jsou dnes již zcela běžná například ve Finsku.
Plány v digitalizaci jsou velké. Proč se podle vás některé věci ale digitalizovat nedaří?
Jedním z hlavních důvodů je nedostatek odborníků a také fluktuace v klíčových týmech, která souvisí s nízkým platovým ohodnocením. To vede ke ztrátě know-how, pomalému předávání zkušeností případně bohužel až k nekompetentnosti.
Problém je často také v kombinaci legislativní rigidnosti a technologické složitosti. Stávající legislativa, nám například neumožňuje provádět zátěžové testy na produkčních systémech s daty reálných uživatelů, což je v komerčním sektoru běžná praxe pro ověření odolnosti systému na vysokou špičkovou zátěž.
Bez toho je velmi obtížné včas odhalit úzká hrdla v komplexním ekosystému, kde jsou na sebe navázány desítky systémů různých správců, které jsou spolu propojeny sdílenými službami státu.
Digitalizace státní správy také často naráží na odpor ke změně zavedených procesů. Implementace digitálních služeb vyžaduje nejen vhodné IT řešení, ale i změnu myšlení a procesů uvnitř úřadů, což je dlouhodobý a náročný úkol.
Chybí 67 systemizovaných míst
Proč ale digitalizace státu vázne? Zmínil jste nedostatek odborníků...
Ano, nedostatek kvalifikovaných odborníků je dlouhodobě naprosto kritickým faktorem. DIA v posledních dvou letech převzala správu řady nových systémů, ale neobdržela k nim adekvátní personální zajištění.
Vyčíslili jsme, že pro řádný výkon správy a rozvoje agend, jako jsou Základní registry, EUDIW, eDoklady, Registr zastupování REZA nám chybí 67 systemizovaných míst.
Tento personální deficit samozřejmě vytváří v čase obrovský vnitřní dluh. Stávající zaměstnanci jsou přetíženi souběhem projektů, které všechny považujeme za prioritní. To bohužel zvyšuje riziko chyb a zpomaluje rozvoj. Navíc je pro nás v tabulkovém systému státní správy velmi obtížné finančně konkurovat nabídkám soukromého sektoru a udržet si špičkové IT experty.
Proč se například Estonsku v tomhle ohledu daří lépe?
Estonsko mělo historickou výhodu v tom, že svou digitální infrastrukturu budovalo takříkajíc „na zelené louce“, bez zátěže starších agendových systémů a složitých procesů z minulosti. Česká republika musí digitalizovat za pochodu a integrovat moderní řešení do prostředí desítek let starých systémů a databází.
Jedním z důležitých faktorů jejich úspěchu byl také přímo premiér pan Andrus Ansip, který na sebe osobně převzal úlohu člena vlády pro digitalizaci. Tím tato agenda dostala velkou politickou podporu a Estonsko je díky tomu na špici států EU v této oblasti.
Přesto v některých oblastech Estonsko doháníme, či jsme dokonce předehnali. Například v oblasti otevřených dat a jejich dopadu na společnost patříme k absolutní evropské špičce.
Klíčem k úspěchu, kterým se můžeme inspirovat, je důsledné uplatňování principu „digital by default“ a s tím související silná politická podpora. Nejen pro legislativní změny, ale zejména pro finanční řízení investic.