Jedním z kontroverzních bodů jsou výjimky z takzvané plánovací dokumentace, které novela zákona umožňuje, a které by umožnily změny ve schválené podobě územních plánů na základě dohody mezi vedením obce a developerem. „Starosta s developerem si může odsouhlasit, že něco učiní a nemusí to s nikým projednat. Tady se podle mě dostáváme do velice korupčního prostředí,“ uvedl na konferenci svolané Sdružením místních samospráv předseda Asociace pro urbanismus a plánování Petr Durdík. Podle zástupců samospráv přitom může jít i o zásadní změny proti územnímu plánu, výšky povolených staveb, jejich vybavenosti, nebo účelu. „Příkladem může být věc, kterou teď řešíme na Praze 6. Investor stavěl v území, které je územním plánem určeno pro výstavbu vysokoškolských kolejí a takto byl objekt zkolaudovaný. Nyní by to ale chtěl rekolaudovat na bydlení,“ uvedl vedoucí odboru rozvoje investic Prahy 6 Roman Vodný. Podle něj je rizikové zejména to, že k takovýmto změnám nebude podle aktuální podoby novely zákona nutné projednání na zastupitelstvu obce, ale jen na radě, jejíž jednání jsou veřejnosti nepřístupná. Snahu nového kabinetu o urychlení výstavby naopak podpořil předseda Komory architektů Jan Kasl. „Současný stav je nefunkční. Myslíme si, že zákon jde správným směrem,“ uvedl Kasl s tím, že nově vzniklému kabinetu by rovněž odpustil, že novelu připravuje bez účasti odborné veřejnosti a standardního připomínkovacího procesu. Přijetí novely se kabinet snaží urychlit tak, aby začala platit už od letošního léta. To vedlo ke zkrácení některých navrhovaných termínů. Například pro prostudování nejaktuálnější podoby návrhu, který je předkládán jako komplexní pozměňující návrh, a oficiálně předložení připomínek, byly původně stanoveny čtyři dny včetně víkendu, což jako neobvyklé označil například předseda České komory akreditovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. Dalším z kritizovaných bodů je návrh na zrychlení výstavby omezením práva na odvolání. Zjednodušeně řečeno by tak u staveb s rozsahem plochy nad 10 tisíc čtverečních metrů a s převažující funkcí bydlení bylo závazné jediné úřednické rozhodnutí a případný stěžovatel by se nemohl obrátit k nadřízenému úřadu, ale musel by rovnou k soudu. „Záměr je u strategických staveb zkrátit extrémně dlouhé povolovací procesy, které se dnes často vrací mezi instancemi a trvají roky. Kontrola rozhodnutí zůstává zachována, ale přesouvá se přímo na nezávislý soud, což proces zrychlí a zpřehlední,“ vysvětlila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová. Podle úřadu, který má problematiku výstavby a dostupného bydlení v gesci, nemá jít o opatření omezující práva lidí, ale o eliminaci zbytečných průtahů u klíčových projektů.