Rozlučka podle Kroose: klíčový centr i trofej číslo 34. Chybí mu už jen ta z Eura
Zatímco před pár dny při rozlučce na zaplněném stadionu Santiaga Bernabeua v Madridu v doprovodu vlastních dětí slzy skrýt nedokázal, tentokrát vyloženě zářil.
Mával fanouškům, pózoval fotografům, znovu si užíval opojné, nakažlivé chvíle.
Vytěsnil snad z hlavy, že ho čeká už jen domácí Euro s německou reprezentací a potom dopředu ohlášený konec kariéry? Ve čtyřiatřiceti letech jednou provždy šlus.
„Zažívám nádhernou desátou sezonu v Realu Madrid. A je pro mě zároveň tou úplně poslední,“ řekl předminulý týden.
Nedivte se, že když slovinský rozhodčí Vinčič v sobotu večer naposledy foukl do píšťalky, kamera si za plůtkem vedle hřiště našla právě Kroose. Až potom slavícího trenéra Ancelottiho, šťastného autora rozhodujícího gólu Carvajala, bombarďáka Viníciuse či dojatého Bellinghama, jenž očima na tribunách hledal rodinu.
Všichni odpustí, protože vědí, že tenhle večer do velké míry patřil Kroosovi, úžasňákovi s osmičkou na zádech. K dokonalosti chyběl snad jen gól, ke kterému po dvou přímých kopech, což je Kroosova výsadní disciplína, neměl vůbec daleko.
Přesto byl německý špílmachr pro Real opět klíčový: po jeho centru od rohového praporku přesně hlavičkoval obránce Carvajal. A druhý gól dal po minele soupeře Maatsena nedlouho poté zmiňovaný Vinícius.
„Ale trvalo dlouho, než jsme v zápase začali být lepší,“ ulevil si Kroos před kamerou německé ZDF. Všichni fanoušci v bílých dresech mu vestoje nadšeně aplaudovali, když pro něj trenér Ancelotti v úplném závěru připravil symbolické střídání.
Jaký rozdíl proti první půli, kdy na svých místech možná až nečekaně trnuli.
Dortmund, outsider finále, hrál totiž odvážně, nebojácně, aktivně. Kdyby vedl po pětačtyřiceti minutách o dva góly, nikdo by nemohl nic říct. „Trpěli jsme, zbytečně jsme ztráceli balony a soupeř měl fantastický přechod do útoku,“ vydýchával se bezprostředně po utkání belgický gólman Courtois. I on je hrdinou finále, celou sezonu kvůli vážnému zranění kolene nechytal, ale v klíčovém duelu nezklamal.
I díky němu Real dlouho držel bezbrankový stav, který v závěrečné dvacetiminutovce zlomil ve svůj prospěch. „První půle ale byla vážně zlá. Klíčové bylo, že jsme neinkasovali. Až po našem gólu jsme začali hru konečně kontrolovat,“ neschovával se Kroos.
Real ovládl Ligu mistrů, nejslavnější evropskou fotbalovou soutěž, už popatnácté. Kroos ji se španělským gigantem vyhrál popáté a šestý triumf má ještě s Bayernem Mnichov, s nímž v roce 2013 právě v londýnském Wembley porazil Dortmund.
Proti stejnému soupeři nyní klubovou etapu uzavřel. S čtyřiatřicátou trofejí v kariéře, což je mimořádné číslo. Přidá na domácím evropském šampionátu v polovině července tu poslední, která mu schází?
Mistrem světa už se s Německem stal před deseti lety, Evropa čeká...