Vinařství prodávalo některá vína, která deklarovalo jako moravská a jakostní s přívlastkem. Laboratorní izotopová analýza však podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) prokázala, že vína byla vyrobena z hroznů z oblasti s mnohem sušším a teplejším podnebím, uvedl Nejvyšší správní soud (NSS). Spor se týká čtyř vín, a to Tramínu červeného, Ryzlinku rýnského, Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného. Dohromady šlo o více než 50 tisíc litrů vína, z toho přes 32 tisíc litrů bylo v tancích. Tři z těchto vín byla ale podle vinařství zatříděna inspekcí jako jakostní vína s přívlastkem. Výrobce se podle rozsudku dopustil tří prohřešků proti zákonu. První z nich byl ten, že uváděl do oběhu vína, která nevyrobil z hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava, ačkoliv jejich moravský původ deklaroval. Druhý prohřešek se týkal toho, že použil „tradiční výraz jakostní víno s přívlastkem pro produkt, který nebyl vyroben v souladu s definicí tohoto tradičního výrazu“. A poslední pochybení se týkalo použití chráněného označení původu Morava, mikulovská pro produkt, který nebyl vyroben v souladu s definicí těchto chráněných označení původu, čímž se dopustil falšování produktu. Soudy si vystačily v řízení s jediným přímým důkazem. „Jedná se o důkaz odborný a přesvědčivý, neboť vína žalobkyně neobstála ve srovnání s referenčními vzorky z Evropské databanky vín s velkou mírou spolehlivosti,“ uvedl NSS. Zároveň podle něj existovala řada nepřímých důkazů. „Všichni si to mohou ověřit u celníků“ Vinařství namítalo, že Krajský soud v Brně důkazy dostatečně neposoudil a databázi, podle které SZPI vína posuzovala, si ani nevyžádal. Zároveň operovalo s vlastními výsledky laboratorních rozborů z akreditované laboratoře, dále svědeckými výpověďmi zaměstnanců a dodavatelů hroznů i posudky předních odborníků, které hovořily v jeho prospěch. I tak NSS označil kasační stížnost za nedůvodnou. Jednaosmdesátiletý majitel vinařství Ludvík Šlancar zvažuje podání ústavní stížnosti. „Není to žádná legrace. Ústavní soud je poslední instance, a když prohrajeme, musím prodat firmu. Je to snaha inspekce o mou likvidaci,“ sdělil pro iDNES.cz. Záležitost, která se táhne už téměř deset let, podle něj stála firmu přes 18 milionů korun. Kromě uhrazení pokuty musela například vrátit desetimilionovou dotaci. Se závěrem soudu přitom Šlancar nesouhlasí. „Nikdy jsme nezpracovali ani kilogram zahraničních hroznů, nikdy jsme nekoupili žádná zahraniční vína sporných odrůd. Všichni si to mohou ověřit u celníků, potvrdila to řada svědeckých výpovědí i doložené úřední písemné doklady,“ říká majitel. Odsoudili nás na základě tajných informací, tvrdí ředitel Ten zmínil, že podle inspekce vyrobilo Vinařství Ludwig falešná vína v roce 2017, SZPI začala případ zkoumat v roce 2019. Třímilionová pokuta byla uložena v roce 2022. „Inspekce svůj nález posuzovala podle databáze, která je tajná. Takže nás odsoudili na základě tajných informací. Představte si, že vás na silnici zastaví policista s tím, že jste jel příliš rychle. Vy se zeptáte na základě jakého kritéria, a on odpoví, že je to tajné. To je stejný případ,“ přirovnává Šlancar. „Požádali jsme, ať inspekce ukáže databázi, podle které nálezy posuzuje, případně protokoly o odběru hroznů do této databáze. Oni řekli, že ji neukážou. Mají totiž databázi a protokoly s největší pravděpodobností chybně. O tom je ten spor. Bohužel jsou v Česku jen dva soudní znalci na tuto problematiku. Jedním jsem já, ale nesmím se hájit. Druhým je Mendelova univerzita, ta se sporu nezúčastní. Je to nerovný souboj - za inspekcí stojí stát, zatímco my si soudní výlohy musíme platit sami,“ podotýká Šlancar. SZPI podle vyjádření mluvčího Pavla Kopřivy považovala od počátku řešení tohoto případu svůj postup ve všech fázích za zcela správný ve věcné i právní rovině. „Inspekce bude i nadále pokračovat v důsledném vymáhání plnění požadavků potravinového práva. Chráníme tak oprávněné zájmy spotřebitelů a také provozovatelů, kteří dodržují právní předpisy,“ oznámil Kopřiva.