Příběh Ely: Máme s kamarádem spolubydlení, on od toho čeká víc a chce sex
Problém je ten, že jsme donedávna nikdy nebydleli společně. Žili jsme u rodičů. Jenže pak jsme se oba dostali na vysokou do Prahy a zjistili jsme, že ani jeden nemáme na to, abychom si platili nájem. Na koleji se nám žít nechtělo. Tak jsme se dohodli, že si najdeme spolubydlení a o náklady se podělíme.
Napište i vy svůj příběh
Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na
ona@idnes.cz
. Respektují vaši anonymitu.
Naši se tomu docela divili, máma se ptala, jestli jsme si jistí, a táta na mě lišácky pomrkával, jako že mezi námi určitě něco je. Jenže není. Jsme fakticky jen dobří kamarádi. Oba jsme sice momentálně single, ale nikdy nebyla řeč o tom, že by mezi námi bylo něco jiného než jen přátelský vztah.
Teď už spolu bydlíme víc než rok a kamarád po mně nedávno najednou vystartoval. Seděli jsme večer v obýváku, koukali na nějaký krimi seriál a on se po mně začal sápat a chtěl mě líbat. Já se odtáhla a ne moc hezky jsem se ho zeptala, co blbne. Na to se urazil a řekl, že bych taky nemusela být taková netykavka, když se známe tak dlouho.
Jenže to je právě ten problém. Brala jsem ho vždycky spíš jako dalšího bráchu, nikdy mě ani nenapadlo si na něj myslet nebo s ním chtít něco mít. Je to pro mě tabu a navíc není vůbec můj typ, to bych s ním přece za ty roky už dávno chtěla chodit, ne? Mám ho ráda jako kámoše, nic víc a nic míň.
Od té doby je mezi námi hrozné dusno, on to ještě jednou zkusil, když se vrátil domů opilý, ale jinak se spíš jeden druhému vyhýbáme a atmosféra by se dala krájet. Je to hrozně nepříjemné, všimli si toho i naši další společní kamarádi a hlavně je to šílené v našem soužití – spolubydlení.
Hrozně se to mezi námi pokazilo, jako bych najednou ztratila přítele. Pořád mu něco vadí, stěžuje si na vlasy v koupelně nebo špatně umyté nádobí. Dokonce mi začal naznačovat, jestli bych si nechtěla najít jiné bydlení. Jenže já zpátky na kolej nechci a na vlastní pronájem nedám dohromady peníze, i když chodím na brigády.
Je mi z toho docela na nic, jsem otrávená a nevím, jak z té situace ven. Dokonce mě i napadlo, jestli se s ním tedy nevyspat, aby byl klid, ale myslím, že to není dobrý nápad, protože to bych mu jen dávala naději, že mezi námi něco bude.
Ela
Názor psycholožky čtěte na další straně.