Proč to u nás nesoptí. Říp i Trosky připomínají ohnivou minulost krajiny
Česko je plné vulkánů, patří k nim i národní hora Říp. Jenže všechny naše sopky jsou dávno vyhaslé. Mohly by se ještě někdy probudit? Ptát se někdy jako malé děti může být občas osvěžující a zábavné. Takže: „Mami, proč u nás vlastně nemáme ohnivé hory?“
„Pro slepičí kvoč,“ odpoví matka, protože odpověď sama nezná. Tedy pokud náhodou není geoložka nebo si ze školy nepamatuje základy přírodopisu. Nebo se jí otázka zdá hloupá, divná a zvláštní. Ve skutečnosti jde přesně o ten druh dotazu, který prozrazuje dětskou zvídavost a touhu odhalit fascinující zákonitosti fungování světa. „Na Zemi je asi 500 činných vulkánů, ze kterých asi 50 soptí každý rok,“ řekl by poučenější potomek. Tak proč ne i v Česku? Zkusme odpovědět tak, aby to chápal opravdu každý.
Vulkanická nuda
V hlubinách Země bublá magma, žhavé a tekuté vnitřnosti planety. Na některých místech je zemská kůra tenčí než jinde. Třeba proto, že tam probíhají pevninské zlomy a hranice tektonických desek, na kterých se vyskytují dlouhá sopečná pásma. Třeba takzvaný Ohnivý kruh, táhnoucí se podél Tichého oceánu od Jižní Ameriky přes Kanadu až k Austrálii. Geologové na něm napočítali 452 sopek.
My Češi máme to štěstí (nebo smůlu?), že žijeme v geologicky velmi starém a stabilním středu Evropy. Musíme se proto obejít nejen bez moře, ale i bez sopek. Zlomy tu – až na výjimky – nejsou, pokud nepočítáme takzvaný Oherský rift čili Podkrušnohorský zlom. Toto pásmo podzemního neklidu se táhne asi 280 kilometrů od Lužických hor přes Ústí nad Labem až k Chebu.
No, neklidu… Oherský rift je vlastně už docela krotký. Doby, kdy se tudy na povrch valilo magma, jsou dávno pryč, sem tam se ozve slabší zemětřesení. Naposledy
letos v polovině dubna se na Chebsku a Sokolovsku rozhoupaly lustry
. V prosinci 1985 to bylo dramatičtější. Tehdy se řítily komíny, praskaly zdi, padaly knihy z polic a lidé zděšeně vybíhali z domů.
Vulkanická nuda však nevládla ve střední Evropě vždy. Na našem území to hodně soptilo v třetihorách, konkrétně asi před 40–18 miliony let. Vulkanická aktivita částečně pokračovala i ve čtvrtohorách a skončila asi před 800 tisíci lety, kdy vyhasla většina sopek na západě Čech. Tedy dávno předtím, než se asi před 200 tisíci lety v Africe vyvinul lidský druh.
Pyšná princezna
Vyhaslých vulkánů je u nás celá řada. Okolí Bruntálu, České středohoří, Doupovské hory… Laik je na první pohled nepozná, kopce jako kopce. Geolog si ale všimne typicky kuželovitého tvaru, někde pravda už narušeného erozí.
O co bychom přišli, kdyby to u nás nikdy nesoptilo? Neměli bychom Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Teplice ani další lázně, které na dávné katastrofy navazují. Pozůstatky vulkanické činnosti nám pod zemí ohřívají vodu, třeba pro geotermální elektrárnu v Děčíně. Můžeme díky nim obdivovat i bahenní sopky v rezervaci Soos u Františkových Lázní.
Česká krajina by byla fádní. Chyběly by v ní osamělé hory s dokonalým kruhovým výhledem, třeba Milešovka. A neměli bychom ani tolik romantických hradů a zřícenin. Obtížně přístupné prudké kopce a skalní suky totiž kdysi poskytovaly strategická místa pro nejrůznější obranné stavby šlechty.
Bez dávné sopečné činnosti bychom neznali ani klasickou filmovou pohádku Pyšná princezna (1952). Respektive slavnou scénu, ve které se princezna (Alena Vránová) s princem (Vladimír Ráž) před pronásledovateli ukrývají za Panskou skálou u Kamenického Šenova.
Jde o takzvané kamenné varhany – geologický jev vznikající odlučností táhnoucího se magmatu. Výsledné pěti- či šestihranné sloupce měří až několik metrů, ale vlastně nejde o nic originálního. Podobně tvarované skály najdete i na Zlatém vrchu v Lužických horách, v čedičovém lomu v Podmoklicích u Semil, v Severním Irsku, v americkém Wyomingu a ještě leckde jinde.
Hrozba za hranicemi
Žádnou aktivní sopku u nás nemáme. Za nejbližší je označován spící vulkán pod německým jezerem Laacher See asi 25 kilometrů jižně od Bonnu. V mapě spatříte kráter o průměru dvou kilometrů.
Pod vodní hladinou číhá síla, která se naposledy probudila asi před 13 tisíci lety. Kdyby se probudila dnes, popel by zasypal i Česko a střední Evropa by se stala neobyvatelnou. „Ještěže tak,“ řekněte si v duchu a naplánujte podzimní výlet na nějakou zkrotlou českou sopku.