Na co zírá mašinfíra: Výlet podhůřím Šumavy z Horažďovic do Klatov
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Trať z Horažďovic předměstí do Klatov vznikla jako součást Českomoravské transverzální dráhy. Ta měla spojit už existující tratě, které byly postaveny v tradičním severojižním směru obvykle se začátkem ve Vídni. Například námi zmiňovaný úsek spojoval Plzeňsko-březenskou dráhu s Dráhou císaře Františka Josefa.
Obecně se vznik transverzálky spojuje hlavně s důvody ekonomickými, ale v plánování určitě hrály také roli důvody vojenské. Transverzálka se skládala z několika zcela nových úseků, na některých místech pak byly využity stávající tratě.
Úsek Horažďovice-Babice, později Horažďovice-Babín, dnes Horažďovice předměstí – Klatovy se stavěl jako nový. Trať byla slavnostně otevřena 1. října 1888, ale nikdy se nestala hlavním tahem, hlavně kvůli velkému počtu oblouků a poměrně velkému stoupání. Letní jízdní řád z roku 1912 uváděl pouze čtyři páry osobních vlaků mezi Horažďovicemi-Babínem a Klatovy, z nichž dva pokračovaly až do Domažlic.
Provoz původně zajišťovaly rakouské státní dráhy (kkStB), od roku 1918 pak ČSD, potažmo ČD. Státní monopol narušil Plzeňský kraj, který ve výběrovém řízení vybral od prosince 2023 dopravce
GW Train Regio
. Právě motorový vůz Stadler RS1 Regio Shuttle jsme použili pro naše natáčení.
Mapa trati Horažďovice předměstí – Klatovy
A přestože jsme vyrazili za krásného jarního dne na konci dubna, podhůří Šumavy nám ukázalo svoji drsnou tvář. Na začátku naší jízdy jsme projížděli mezi rozkvetlými stromy, kvetla už i řepková pole. Jenže před Sušicí se obloha otevřela a náš vlak zasypaly sněhové vločky. Sněžilo při stoupání do Malenic a dokonce ještě v Běšinách, kam trať zase prudce klesá.
Trať z Horažďovic předměstí do Klatov si můžete projet za čtyři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Podél Otavy, Šumavě na dohled
Naši cestu s motorovým vozem
GWTR
v barvách Plzeňského kraje
začínáme ve stanici Horažďovice předměstí
. Ta leží na železniční spojnici Plzně a Českých Budějovic. Trať do Klatov se hned za stanicí prudce stáčí doleva, prochází hlubokým skalním zářezem a podjíždí
klenutý kamenný most
, který dozajista pamatuje počátek parního provozu.
Navazující a blízké tratě
Plzeň – České Budějovice
Klatovy – Domažlice
Plzeň – Klatovy (připravujeme)
Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín (připravujeme)
První stanicí jsou
Horažďovice.
Nádražní budova je typickým zástupcem Českomoravské transverzálky – červené cihly, žluté dřevěné ostění a obří nápisy. Město Horažďovice si určitě prohlédněte. Čekají tam na vás zbytky středověkých hradeb, barokní zámek s expozicemi místního muzea nebo Muzeum mlynářství na druhém břehu řeky Otavy. Na prohlídku Rosenaurenova mlýna je potřeba se předem objednat.
Mlýn ostatně uvidíte z vlaku hned, jak náš vlak
přejede po ocelovém mostě Otavu
. Trať potom vede pod skalním ostrohem, na kterém dříve stával hrad Prácheň, který dal jméno celému kraji. Dnes z něj zůstaly jen zbytky, i tak ale místo stojí za návštěvu.
Most přes Otavu v Horažďovicích
Za stanicí
Velké Hydčice
míjíme
historický vechtr
, ve kterém se odehrává velká část filmu režiséra Františka Vláčila Sirius z roku 1974. Líčí příběh 12letého chlapce, který se vzepře německým okupantům a odmítne jim odevzdat svého milovaného psa.
Další stanicí jsou
Žichovice
. Vystoupit zde je velmi dobrý nápad, protože necelé dva kilometry po žluté turistické značce leží zřícenina hradu Rabí. Zbytky hradu ze začátku 14. století jsou největší zříceninou u nás. Právě při jeho obléhání přišel husitský vojevůdce Jan Žižka o svoje pravé oko.
A je tu
Sušice
, starobylé město na Otavě. Sirky se tu už bohužel nevyrábějí, tak nám musí stačit návštěva Muzea Šumavy nebo prohlídka renesančních domů na náměstí. Pokud byste si chtěli prohlédnout okolí Sušice z nadhledu, doporučujeme buď Starý vodojem anebo rozhlednu Svatobor na stejnojmenném vrchu. Z nádraží je to šest kilometrů s převýšením 380 metrů.
Stanice Sušice
Krajem zřícených hradů a obnovených zámků
Poblíž
stanice Hrádek u Sušice
stojí nedávno opravený zámek. Můžete si v něm prohlédnout expozici ornátů a liturgických předmětů, které se vztahují k zámecké kapli, součástí prohlídky je i návštěva barokního zámeckého parku.
Turistické cíle podél tratě 185
Město Horažďovice
Zřícenina hradu Prácheň
Zřícenina hradu Rabí
Město Sušice
Rozhledna Svatobor
Zámek Hrádek u Sušice
Zřícenina tvrze Kašovice
Zřícenina hradu Velhartice
Zámek Mokrosuky
Zámek Nemilkov
Muzeum drezín Čachrov
Hrad Opálka
Zřícenina hradu a zámek Klenová
Nový zámek Týnec
Zřícenina tvrze Beňovy
Město Klatovy
Zastávka Mokrosuky
nabízí hned několik turistických cílů. Jednak zříceninu tvrze Kašovice z první poloviny 14. století, jednak zámek Mokrosuky. Jeho majitel, milovník historického šermu, vás provede nejenom po zámku, ale také svojí zbrojnicí.
Z
nádraží Kolinec
se určitě vydejte po modré turistické značce k jihu. Ta vás zavede nejprve k chatě Jana Wericha, kde trávil svoje volné chvíle, a posléze k další velkolepé zřícenině, ke hradu Velhartice. Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a prohlídkové okruhy vás provedou buď gotickou nebo renesanční částí.
Stanice Malonice
je nejvyšším bodem na trati, odsud dráha až do Klatov klesá. Do Běšin nemohla vést přímo, kvůli velkému spádu, za Malonicemi tedy musí udělat mnohakilometrový oblouk, aby koleje neměly takový sklon. Ve stanici Nemilkov, která leží právě v tomto oblouku, se navíc dnes spoje
GWTR
kříží.
Ze
stanice Nemilkov
to máte opravdu jen pár kilometrů k dalšímu znovuzrozenému zámku stejného jména. Původně gotická tvrz byla nejprve přestavěna renesančně a nakonec barokně. Soukromý vlastník se zámku snaží vrátit původní lesk a v rámci rekonstrukce má připravený i prohlídkový okruh.
Šest kilometrů od stanice Nemilkov najdete obec Čachrov a v ní Muzeum drezín. Pan Zahrádka ho vybudoval paradoxně v místech, kde nikdy koleje nevedly. Na prohlídku se musíte telefonicky předem objednat.
Dál projíždíme kolem místní záhady, nepostavené
zastávky Běšiny-Eurocamp
. Mezi lety 2004 až 2009 sice v jízdních řádech figurovala, vlaky tam ale nikdy nestavěly, vlastně neměly kde. Dnes už si na tuto zastávku nezastávku vzpomenou asi jen skalní fandové železnice.
Křižování ve stanici Nemilkov
Z tradiční
stanice Bešiny
se můžete vypravit třeba k osm kilometrů vzdálenému hradu Opálka. Že vám toto jméno nic neříká? Není divu, gotický hrad donjonového typu, tedy s obytnou věží, používalo po válce JZD a poté tam bydlely sociálně slabé rodiny. Dokážete si jistě představit, co to s areálem, jehož počátky spadají do 14. století, udělalo. Naštěstí Opálku v roce 2018 koupila paní Radlingerová, která se snaží hrad zachránit.
Jen pět kilometrů od Opálky pak leží Klenová, zřícenina hradu a zámek s vyhlídkovou věží. Kromě historické expozice z dějin hradu a zámku je tam k vidění také několik výstav špičkového českého i zahraničního umění.
Strojvedoucí sleduje trať.
V Týnci, jen tři kilometry od
zastávky Vrhaveč,
najdete další znovuzrozený historický skvost, vrcholně barokní Nový zámek od architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Také on byl po druhé světové válce zanedbán a v devadesátých letech byla dokonce stržena střecha s historickým krovem. Jen díky novému majiteli, sběrateli umění Janu Pelánkovi Lazarowitz, se zámek opět změnil na architektonickou perlu Klatovska.
V Týnci si můžete projít dvě prohlídkové trasy, první je věnována historii zámku a nástropním malbám, druhá malíři, grafikovi, ilustrátorovi, sochaři, řezbáři a také spisovateli a básníkovi Josefu Váchalovi. Ten se narodil v nedaleké Milavči a na zámku v Týnci často pobýval.
Stanice Klatovy kdysi a dnes
A je tu konec naší cesty,
stanice Klatovy
. Přímo nad nádražím můžete navštívit Klatovskou hůrku, bývalý kostel sv. Anny, jehož torzo se po druhé světové válce změnilo ve výletní restauraci s rozhlednou.
Samozřejmě to není jediný turistický cíl v Klatovech. Nesmíme opominout tamní katakomby se zhruba 30 mumiemi nebo Černou věž tyčící se nad středem města. Otevřené je také Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše s expozicemi historie města a lidové architektury. V jeho blízkosti pak stojí fascinující Pavilon skla s ukázkami výrobků šumavské firmy Lötz a řadou příležitostných výstav.
Regio Shuttle společnosti GW Train Regio ve stanici ještě s německou registrací Klatovy
Klatovy jsou poměrně velkou železniční křižovatkou. Mohli bychom se odsud vydat dalšími třemi směry, do Domažlic, do Plzně nebo do Železné Rudy. I dvě posledně jmenované trasy máme natočené a projedeme si je zase někdy příště.