Tady byl vězněn pozdější prezident. Deska na Borech připomíná Havla
Pamětní deska z dílny akademického sochaře Františka Bálka byla odhalena vedle vchodu do věznice v den Havlových nedožitých 80. narozenin.
Dílo připomíná jeho pobyt za zdmi káznice, kde byl od 30. července 1981 až do 28. ledna 1983. Pamětní deska obsahuje i číslo 2789, které měl politik, dramatik a spisovatel jako vězeň přiděleno. Bálek nezapomněl ani na typické Havlovo srdce připojované k podpisu a „vibrující“ písmeno R ve slově prezident.
„Václav Havel by si určitě nepřál honosnou desku, proto jsme nevolili bronz, ale ocel. Na desce se objevuje jeho roztomilé ráčkování v nenásilné formě, spojili jsme to i s tím ‚havlovským‘ srdcem,“ řekl autor díla František Bálek.
Podle svých slov si při zhotovení desky uvědomil, jakou mají srdce i Havlovo motto Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí obrovskou sílu a energii. „Zvlášť dnes, kdy se nám společnost radikalizuje, je láska opravdu důležitá,“ řekl sochař.
Vytvoření a instalaci pamětní desky inicioval senátor a starosta druhého plzeňského městského obvodu Lumír Aschenbrenner z ODS se skupinou přátel.
Odhalení pamětní desky
„Havel pro mě nebyl nějakou figurkou z voskového muzea. Ani naivním fantastou, i když některé jeho názory naivní byly. Byl to politik vyvolávající vášnivé diskuse a někdy sáhl i ke hrám v zákulisí, protože i on dobře věděl ‚jak chutná moc‘. Jenže zatímco Václav Havel volal po diskusi, po střetu názorů, což by byl v politice stav spíše ideální, tak dnes se už většinou o ničem nediskutuje. Rovnou někoho někdo zostudí, ostrakizujete, napadá. Pokud máte jiný názor, jste konkurentem (dokonce někdy i svým příznivcem) ihned označeni za blbce. Proč? Už se nesmí mít jiný názor? Je to zločin?,“ vyjádřil se ve své vzpomínce na Havla senátor Aschenbrenner.
Klade v ní také otázku, co by asi Havel řekl v dnešním sporu o migraci? „Projevil by se jako sluníčkář a vítač? Navrhl by bombardovat vojáky syrského diktátora Asada? (To by asi navrhl.) Nebo by přišel s něčím, co by zase překvapilo?“ zamýšlí se senátor a podotýká, že sám má k uprchlické tsunami velmi vyhraněné názory.
“Navrhl jsem v Senátu, aby Česká republika poslala přerozdělovací kvóty k Evropskému soudu. Snažím se ale poslouchat a sledovat i jiné názory. To dělal i Havel. Ta pře, ta diskuse s ním, to byla kdysi inspirace pro všechny. Samozřejmě pro všechny, kdo opravdu diskutovat chtěli,“ prohlásil senátor.
Pamětní desku připomínající věznění Václava Havla umístil Aschenbrenner na sloupek plotu u věznice už před dvěma roky. Protože ale neměl potřebná povolení, vedení věznice ji brzy odstranilo a na jejím místě se objevil vzkaz, aby si majitel cedulku přišel vyzvednout (
psali jsme zde
).
Václav Havel získal 6. května 1990 čestné občanství města Plzně. Na západ Čech tehdy přijel na oslavy osvobození s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou. V roce 2009 převzal v Plzni Cenu 1. června.