Když se v neděli rozšířila zpráva, že Jonas Vingegaard a Tadej Pogačar měli ve dvě a v pět ráno návštěvu antidopingových komisařů, napadly mě k tomu dvě myšlenky. První, že eticky je to úplně za hranou. Druhá, že to je pro cyklistiku dobře. Právě díky tomuto přístupu je jedním z nejčistších sportů. Samozřejmě pak je tu pád a odstoupení Jonase Vingegaarda, které můžeme přičíst i tomu, že je jezdec na Grand Tour vzbuzený ve dvě ráno, nemá ideální spánek a regeneraci a potažmo druhý den i koncentraci. Udělat rychlé soudy typu, že je to všechno špatně a že by se to nemělo vůbec dít, je jednoduché. Můžeme se bavit i o tom, proč vybrali zrovna Vingegaarda s Pogačarem, proč nebudili ve dvě ráno Evenepoela nebo Seixase. Samozřejmě už jsem slyšel i názor, že ty kontroly udělali Francouzi kvůli Seixasovi. Ale to jsou všechno takové konspirační teorie. Dopovat v případě dvou nejviditelnějších jezdců pelotonu je prostě úplný nesmysl. Témata: Premium: Tour de France 2026 , Silniční cyklistika , Sport , Tour de France , Tour de France 2026 , Leopold König , Jonas Vingegaard , Tadej Pogačar