Příjmení Havelková zmizelo z volejbalu. Grozer hraje proti nevlastní dceři
„Otce jsem ztratila, když jsem byla ještě dítě, takže moje příjmení pro mě hodně znamená,“ svěřila se Helena Grozer na webu Mezinárodní volejbalové federace CEV. „Dlouho jsem se rozhodovala, jestli mám používat příjmení Havelková Grozer, nebo jen Grozer, ale chci si založit rodinu jako Grozer, takže mi to přišlo jako správná volba. A Georg je na to velmi pyšný.“
Havelková se za někdejšího německého reprezentanta maďarského původu Georga Grozera vdala před dvěma roky.
Jedno příjmení Grozer už v ženském mezinárodním volejbalu ale je... Dcera německého univerzála z prvního manželství devatenáctiletá Leana reprezentuje Německo. Ostatně s Helenou proti sobě letos nastoupily v Lize národů, přičemž Češky prohrály 1:3.
„Hrát proti Leaně bylo těžké, velmi náročné, ale zároveň to byla velká zábava,“ připomněla Helena Grozer. „Musela jsem se na zápas soustředit o to víc a nemyslet na to, že na druhé straně sítě stojí moje nevlastní dcera, kterou znám odmalička.“
Leanu ocenila za její velmi agresivní servis. „Jsem už zkušená hráčka, ale kdykoli podává, opravdu nechci, aby mi dala eso, protože to by znamenalo, že vyhrála náš malý interní souboj,“ usmála se Helena. „Ale především je pro mě velká čest hrát proti ní v této fázi mé kariéry. Je to něco opravdu výjimečného.“
Co na souboj své manželky a dcery říká Georg Grozer?
„Všichni Grozerovi jsme velmi soutěživí,“ odpověděla Helena Grozer. „Georg je z toho nejvíc nervózní, protože nikdy neví, komu má fandit.“
A to se ještě v budoucnu může do podvědomí volejbalové veřejnosti dostat druhá Grozerova dcera, patnáctiletá Lorren, která hraje za Schwerin.
Helena Grozer během své kariéry získala mistrovské tituly v Itálii, Rusku, Polsku i Portoriku. Působila ještě v Číně a Turecku. S Bustem Arsiziem triumfovala v Poháru CEV a s Dynamem Krasnodar v Challenge Cupu. S národním týmem zvítězila v Evropské lize a probojovala se do Ligy národů.
Nyní si pochvaluje, že se s reprezentací představí doma na evropském šampionátu, který v Brně začne 21. srpna.
„Je mi třicet osm let a za celou svou kariéru jsem nikdy neměla příležitost zahrát si velký turnaj doma,“ podotkla. „Má to pro mě velký význam, ale zároveň je to obrovská psychická zkouška pro celý náš tým.“
Pochvaluje si, že reprezentační trenér Jannis Athanasopulos spoléhá na týmovost. „Postavil naše družstvo na týmové hře. Máme skvělou rovnováhu mezi mladými, talentovanými hráčkami a těmi zkušenými. Nikdy se nevzdáváme a neustále se navzájem povzbuzujeme. Doufám, že si zápasy před domácím publikem užijeme a bude to pro nás všechny skvělý zážitek.“
Česká reprezentační smečařka Helena Grozer se svým manželem Georgem.
O případném konci kariéry nehovoří. „Cítím se šťastná, že mám stále příležitost soutěžit na této úrovni. Vlastně se více obávám dne, kdy budu muset s hraním skončit,“ přiznala. „Miluju volejbal. Vždycky jsem chtěla být nejlepší. Miluju být na hřišti, každý den se zlepšovat.“
Dodala, že denně tvrdě pracuje, aby se udržela na nynější úrovni a mohla soutěžit s nejlepšími hráčkami. „Ať dělám cokoli, dávám do toho sto procent a každou sezonu si stanovím nový cíl – něco, čeho opravdu chci dosáhnout. Pomáhá mi to zůstat soustředěná a dává mi to jasný směr, ke kterému směřovat.“
Teď je jejím cílem uspět na mistrovství Evropy...