„Pokud bude pětiboj na olympiádě v Los Angeles, ráda bych se tam kvalifikovala,“ vyprávěla Hlaváčková v rozhovoru na jaře 2022. Teď se nad připomínkou svého skromného přání usmívá. „V té době jsem začínala v seniorské kategorii a nevypadalo to se mnou moc dobře. Naopak tahle sezona se prostě povedla. Ale i tak je trošku zázrak, že mi vyšla olympijská kvalifikace už teď,“ přiznává. Vlastně má za sebou jen pár velkých závodů mezi elitou. Už na nich ale stihla zazářit. Na loňských Evropských hrách skončila desátá, čímž zajistila České republice účastnické místo v Paříži. Na světovém šampionátu získala ve smíšené štafetě společně s Markem Gryczem bronz a letos v dubnu byla jen kousek od své první medaile ze Světového poháru. Lucie Hlaváčková na SP v Ankaře. Slušná statistika v osmnácti letech, nemyslíte? Když k ní připočteme, že Hlaváčková s pětibojem začala teprve před sedmi lety a přípravu kombinuje se školní docházkou, je jasné, že se v usměvavé pohodářce kloubí fyzický talent s obrovskou mentální odolností. Nemusím nic dokazovat Někdo jiný by se mohl při představě olympijské účasti v tak nízkém věku rozklepat nervozitou. Vždyť si ještě ani nestihla vytvořit osvědčenou předzávodní rutinu. Hlaváčková to vše ale bere s nadhledem. Seriál iDNES.cz Příběhy olympioniků Redakce iDNES.cz před pařížskými hrami představuje české olympioniky, jejichž příběhy sportovní fanoušci mnohdy neznají. Předchozí díly seriálu: Martin Podhráský: Tati, nechci, abys končil! Burská a Tkadlecová: Místo meteorologa mají psa Jakub Dudycha: Tušil jsem, že to klapne Lucie Hlaváčková: Hlavně se nehroutit „Rozhodně nejedu do Paříže vyhrát. Samozřejmě, že cílím na medaili, ale v osmnácti nemusím nikde nic dokazovat. A s tímhle přístupem je docela jednoduché zůstat v klidu,“ vysvětluje. Navíc to, že se zatím na mnoha elitních závodech neukázala, nemusí být zrovna v pětiboji nutně na škodu. „Když jste mladší a ostatní vás moc neznají, může to být výhoda v šermu, protože vás podcení,“ prozrazuje. Po čtvrtém místě na Světovém poháru v Ankaře už sice nemůže počítat s tím, že by ji soupeřky podcenily, klid ji ale neopouští: „Od malička mám ke všemu přístup: hlavně se z toho nehroutit. Pokud je toho na mě moc, tak si prostě uberu. Většinu nátlaku si na sebe vytváříme sami.“ Čerstvá maturantka se k pětiboji dostala vlastně tak trochu náhodou. Dlouho dělala sportovní gymnastiku, ale ta ji postupně přestávala bavit a hledala něco fyzičtějšího. Do toho její kamarádka objevila pětiboj. „Ptala se, jestli to nechci zkusit s ní. Tak jsem šla. Ona pak asi po půl roce skončila,“ směje se Hlaváčková. Bez Davida by olympiáda nevyšla Sama se po dvou letech dostala do tréninkové skupiny Davida Svobody v pražské Dukle. Když Svoboda absolvoval v Londýně svůj zlatý závod, bylo Hlaváčkové šest let a naživo jeho úspěch moc nevnímala. Postupně ale zjistila, co dokázal, a první tréninky proto bojovala hlavně s nervozitou. „David je extrémně přátelský, takže respekt mám pořád, ale vyklepaná z něj už nejsem,“ líčí. „Jsme podobné osobnosti. Oba si často myslíme, že máme pravdu, a neradi slyšíme, že to tak není. Takže je občas při tréninku těžké přijít na to, proč něco nefunguje, protože ani jeden z nás nechce uznat, že to udělal špatně.“ Přes občasnou tvrdohlavost ale jejich spojení funguje perfektně. Jinak by přece nebyla Hlaváčkovou evropskou šampionkou do devatenácti let a stříbrnou medailistkou z mistrovství Evropy do čtyřiadvaceti let. „Bez Davida bych se rozhodně nedostala na úroveň, na které jsem teď, a olympiáda by určitě nevyšla,“ je si jistá Hlaváčková. luciehlavackovaa krásný dvě zlatý z mistrovství Evropy U19 mix štafeta se @stepan_surm_a individuál 15. července 2022 v 10:16, příspěvek archivován: 17. července 2024 v 10:03 oblíbit sdílet odpovědět uložit Ve světovém žebříčku je na dvacátém místě, baví ji běh i práce s koňmi, v šermu dělá pokroky, jen bez toho plavání by se obešla. Ví, že soupeřky ji registrují a že už musí začít sázet na jinou taktiku než jen moment překvapení. I když je stále ještě na začátku své kariéry, jeden velký – olympijský – sen si právě plní. A toho se vlastně trochu obává. „Strašně dlouho byla pro mě Paříž ten jeden jediný cíl, ale on to vlastně bude úplně stejný závod jako všechny ostatní. Také trvá čtyři dny, a pak to všechno skončí. Takže se bojím, že po olympiádě trochu ztratím motivační náplň a drive.“ Pokud bude opravdu potřebovat nový cíl, může Hlaváčková před další olympiádou zkusit dorovnat výsledky svého trenéra Svobody – zlato z mistrovství Evropy a stříbro z mistrovství světa. Jestli se to může někomu podařit, tak právě jí.