Zatímco nakonec neúspěšné utkání Marie Bouzkové s Belindou Bencicovou trvalo přes tři hodiny, Nosková vyprovodila švýcarskou dvojku Viktoriji Golubicovou z kurtu za 85 minut. 6:1, 6:4. Vyřízeno. Přitom o Golubicové toho moc nevěděla. Připravovala se především na její specifický jednoručný bekhend, který na ženském tenisovém okruhu zase tak často k vidění není. „Chvíli jsem si zvykala. Chtěla jsem, ať tempo každé výměny nastavuju já, aby (Golubicová) neměla na ty své čachry machry moc prostoru a času. Což se mi dařilo,“ těšilo jednadvacetiletou Noskovou. S velkou pravděpodobností naskočí v sobotu po poledni jak do čtyřhry, tak i hned poté do souboje týmových jedniček proti Bencicové. S tou má o poznání víc zkušeností, byť na sebe v ostrém zápase narazily pouze jednou. V říjnovém finále v Tokiu šlo o celkem jasnou záležitost, pro Noskovou s nelichotivým koncem. Před lety spolu však ve Wollerau trénovaly pod vedením Melanie Molitorové, matky legendární Hingisové. A zatímco Nosková byla ještě dítě, které mělo k profesionální kariéře stále daleko, Bencicovou už Švýcarsko vnímalo coby nastupující hvězdu. Linda Nosková (vlevo) a Belinda Bencicová v pátečních zápasech kvalifikace BJK Cupu v Bielu. „Hrávala jsem tam občas debla s Belindou i s Martinou Hingisovou. A často jsem trénovala se Céline Naefovou, která je teď ve švýcarské nominaci taky. Za pár let jsme proti sobě shodou okolností hrály můj první zápas v Billie Jean King Cupu,“ vzpomíná Nosková. Za příležitost chystat se ve Švýcarsku je vděčná. V té době přitom její rodiče neměly příliš peněz, Molitorová ji však podporovala, třeba jí i plnila ledničku, aby měla po trénincích co zakousnout. K Curyšskému jezeru dojížděla dva roky, každý měsíc na týden. Nebyla to ale žádná dovolená. Není tajemstvím, že rodačka z Rožnova pod Radhoštěm Molitorová rozhodně patří mezi přísnější tenisové trenéry. Vzduchem tak létala i nepříliš příjemná slůvka. „Naštěstí jsem odolná, vždycky jsem byla. Nenechala jsem se jen tak odradit. Někdo se tam rozbrečel, někdo odešel, ale já jsem vydržela. A pořád jsem taková,“ vykládá momentálně čtrnáctá žena světového žebříčku. S Molitorovou zůstává v kontaktu. „Když se mi něco povede, pogratuluje mi.“ Můžou jí ale dekádu staré vzpomínky a zkušenosti pomoci do souboje s Bencicovou? Je klidně možné, že v sobotu v Bielu na sebe narazí hned dvakrát – nejprve v deblu a poté i ve dvouhře. „Belinda je skvělá tenistka, velmi konzistentní. Zatím jsem s ní hrála jen jednou a prohrála jsem, tak doufám, že výsledek bude tentokrát jiný,“ přeje si Nosková. Zároveň věří, že Bencicová nebude v plné síle, přece jen vydýchat tříhodinovou řežbu není tak jednoduché. „Je škoda, že to Marušce (Bouzkové) na vítězství nestačilo. Ale svůj hlavní úkol – unavit Belindu – splnila.“