Jenže teď se chystá napsat další kapitolu velké rivality. Bencicová proti českým tenistkám? V posledních letech velmi častá situace. A většinou z ní vycházela lépe dcera slovenských rodičů, kteří za minulého režimu emigrovali z Československa do Švýcarska. Hlavně tedy na reprezentačních akcích. Ve finále dvouhry na olympijských hrách v Tokiu 2021 Bencicová porazila Markétu Vondroušovou. „Po semifinále jsme si řekly: Wow, super, aspoň máme jisté medaile. Ale ona zase vyhrála Wimbledon, takže nemusí být až tak smutná,“ vypráví Švýcarka s úsměvem. Ve stejném roce, když se finálový turnaj BJK Cupu konal v Praze, pomohla výhrou nad Barborou Krejčíkovou ke švýcarskému postupu ze skupiny, zatímco domácí výběr skončil. V sezoně 2022 v semifinále týmové soutěže zdolala Karolínu Plíškovou, načež Švýcarky dokráčely až k triumfu. „Už od juniorek je pro mě výjimečné, když mě nominují na nějakou týmovou soutěž. Ať už to byl Hopman Cup, olympiáda... Pro mě je velká čest reprezentovat svou zemi. Fed Cup a Billie Jean King Cup hraju od čtrnácti let a stále je to pro mě speciální,“ líčí Švýcarka. „A se všemi českými tenistkami mám dobrý vztah. Navíc vím, jak na ně hrát.“ Akorát v deblovém finále na hrách v Tokiu českým soupeřkám podlehla, zlato slavily Krejčíková s Kateřinou Siniakovou. Tenistky Krejčíková a Siniaková se soupeřkami Bencicovou a Golubicovou (1. srpna 2021) Právě od her v japonské metropoli má proti Češkám velmi příznivou bilanci 16 výher a šesti porážek. Na další úspěch v národním dresu chce Bencicová dosáhnout i letos. Domácí tým v Bielu na ni v kvalifikaci BJK Cupu spoléhá, tuší, že k úspěchu od ní potřebuje dva body v singlu a nejspíš ještě třetí v deblu. Švýcarsko vs. Česko Kvalifikační duel se hraje na tři vítězné body, v pátek od 13.00 ho rozehraje česká dvojka Marie Bouzková proti švýcarské jedničce Belindě Bencicové , po nich na kurt vstoupí Linda Nosková a Viktorija Golubicová . V sobotu se opět od 13.00 začíná čtyřhrou, následovat bude souboj týmových jedniček. A pokud nebude jasno, rozhodne bitva dvojek. Na letošní finálový turnaj pro osm nejlepších zemí postoupí pouze vítězky střetnutí. Mezi koncem sobotní dvouhry a začátkem souboje týmových jedniček však bude jen půlhodinová přestávka. A to není zrovna moc času. „Bude to trochu i o taktice, jestli riskneme dát všechno do debla, nebo zvolíme jiné hráčky a singlistky se budou soustředit na dvouhru. Singl a debl po sobě hraju často, ale ještě se mi nestalo, abych deblem začínala,“ vypráví Bencicová. Vzhledem k tomu, že ve světovém žebříčku jí patří jedenáctá příčka, nejsou tři vítězství přehnanými nároky. Byť ambiciózními rozhodně ano. Devětadvacetiletá tenistka vyznávající útočný styl se tak vysoko vyšplhala obdivuhodně rychle po mateřské pauze. Dceru Bellu, kterou má se svým kondičním trenérem, bývalým slovenským fotbalistou Marianem Hromkovičem, porodila před dvěma roky. Už na podzim 2024 se na kurty vrátila a od té doby stihla vyhrát dva turnaje kategorie WTA 500 a loni ve Wimbledonu se probojovala až do semifinále. Mimochodem, ve finále v Tokiu loni v říjnu porazila Lindu Noskovou, takže opět cenná výhra nad Češkou. V probíhající sezoně má skóre 14:5 a podle bodů získaných jen za letošek je světovou devítkou. „První dny v Bielu byly náročné, přesouvala jsem se (z USA) a časový posun byl znát. Už jsem se ale vyspala a je mi fajn.“ Tréninkové galeje i s Noskovou Ve Švýcarsku je díky svým úspěchům sportovní celebritou. Narodila se v městečku Flawil, a přestože její otec hrál hokej a matka házenou, už ve dvou letech začala pobíhat po tenisových kurtech. V pěti letech jí táta domluvil hvězdnou mentorku – Melanie Molitorovou, matku a trenérku legendární Martiny Hingisové a taktéž emigrantku z Československa. Molitorová shodou okolností pomáhala i Noskové, když bylo nadějné české tenistce okolo jedenácti let. „Molitorová byla tvrdá. Když člověk neudělal všechno dobře na sto procent, tak vám tu chybu hned řekla. A ne úplně vlídně, hlavně když jste ji udělali několikrát po sobě. Tréninky byly intenzivní,“ vzpomíná Nosková. Švýcarská tenistka Belinda Bencicová (vlevo) a česká jednička Linda Nosková. Bencicové pomáhal také dvojnásobný šampion švýcarské hokejové ligy Marcel Niederer, kamarád jejího otce, který ji v začátcích sponzoroval a ulehčil jí rozjezd profesionální kariéry. I díky tomu se v juniorkách stala světovou jedničkou a už v sedmnácti letech postoupila mezi osmičku nejlepších na US Open. Na grandslamech ale dosud příliš výrazných úspěchů neposbírala, má jen dvě čtvrtfinále (US Open 2014 a 2021) a dvě semifinále (Wimbledon 2025 a US Open 2019). Zato v reprezentaci září. Ale na Češky nemá přece jen pouze příjemné vzpomínky. V prvním kole tehdejšího Fed Cupu 2018, když měla krátce před 21. narozeninami, prohrála s Petrou Kvitovou i současnou kapitánkou Barborou Strýcovou. „S Petrou jsme doteď v kontaktu, jsme kamarádky. A Bára? Myslím, že bude úplně skvělou kapitánkou. Občas si píšeme o dětech a všem možném, ale už dávno jsme se osobně nepotkaly. Potěšilo mě, že ji zase uvidím,“ říká Bencicová. A zároveň doufá, že v sobotu odpoledne či večer bude v Bielu slavit se svým týmem ona sama. Za odměnu si pak případně možná pustí nějaký český film. „Pelíšky, S tebou mě baví svět... Mám je moc ráda, manžel je umí nazpaměť.“