Reprezentantky nechaly dojít rozhodující čtyřhru v klíčovém souboji s Chorvatskem až do stavu 3:3 ve třetím setu a do poslední chvíle se nervovaly. Nakonec s úlevou slavily udržení ve Světové skupině. Nejmladší tým v tuzemské historii tak ošemetným barážovým testem, při kterém mohl buď splnit povinnost, nebo zklamat, prošel. Naznačil slibné možnosti do budoucna a dopřál kapitánu Petru Pálovi důstojnou rozlučku s funkcí, kterou zastával od roku 2008. A jeho nástupkyně Barbora Strýcová může hned v příštím roce zkusit zaútočit na titul, na který Češky čekají už od sezony 2018. „Holkám vzkazuji, že se na ně těším, že potenciál je ohromný a že trofej můžeme zase vyhrát,“ burcuje pětinásobná vítězka tehdejšího Fed Cupu. Linda Nosková slaví zisk bodu v utkání baráže BJK Cupu proti Chorvatsku. Premiéru na lavičce zažije v dubnové kvalifikaci o postup na finálový turnaj ročníku 2026. Na rozdíl od letoška bude mít opět jiný systém – už žádné tříčlenné skupiny, ale k účasti mezi osmi nejlepšími zeměmi bude stačit zvládnout jediné utkání doma či venku. Los se teprve uskuteční, ale je jasné, že jde o další posun směrem k dřívějšímu formátu, v němž Češky excelovaly a po jehož návratu se opakovaně volá. Případný pád o patro níž by samozřejmě nebyl napořád. Ostatně i sám Pála po svém nástupu v roce 2008 musel do Světové skupiny nejprve postoupit, načež se vypracoval v nejúspěšnějšího kapitána v historii soutěže. Každopádně Strýcová vítá, že nechtěné exkurzi unikla. „Jsem nesmírně ráda, že zůstáváme ve Světové skupině,“ říkala z Varaždínu v nahrávce pro média. Aby byla podobně úspěšná jako její předchůdce, bude potřebovat hlavně zdraví hlavních opor. O aktuální jedničku a světovou třináctku Lindu Noskovou se bát nemusí, ta si reprezentaci velmi oblíbila. Letos se vydala na záchranářskou misi navzdory pozdnímu termínu jako jediná z krajanek v elitní stovce a vyhrála oba singly i rozhodující čtyřhru proti Chorvatkám. Jenže Muchová, Vondroušová, Bouzková, Siniaková, Valentová, Krejčíková i Bejlek kvůli zraněním či únavě pozvánku odmítly. Tým tak musela držet dvacetiletá Lucie Havlíčková, žebříčkově až 19. nejlepší Češka, jež po boku Noskové zvládla klíčový debl. Linda Nosková (vlevo) a Lucie Havlíčková naslouchají radám kapitána Petra Pály v utkání baráže BJK Cupu proti Chorvatsku. V nominaci byly ještě devatenáctiletá Nikola Bartůňková, jedenadvacetiletá Dominika Šalková a sedmnáctiletá Vendula Valdmannová. Celá pětice měla věkový průměr 19,4 roku a bez Noskové bylo jejich průměrné umístění v žebříčku 255. O to cennější triumf v baráži je, byť se opět sluší zdůraznit, že cokoli jiného by bylo selháním. „Byl to nejmladší tým v historii a holky to zvládly skvěle,“ chválila Strýcová. „Celý týden se doplňovaly, pilně trénovaly a na to, že tu byly tři nové holky, tak byly skvělé. Viděla jsem, že všechny chtějí.“ Nicméně – i když to zní příkře – by jistě byla ráda, kdyby se jí do nominace pro dubnovou kvalifikaci žádná z novicek nevešla. Pět míst radši zaplní zkušenějšími jmény. Co takhle sestava Nosková, Muchová, Vondroušová, Krejčíková, Valentová a k nim světová deblová jednička Siniaková? To už je pořádná síla, která na finálový turnaj BJK Cupu beze sporu patří. Jen Američanky a Rusky, které však týmovou soutěž hrát nesmějí, mají v elitní stovce více zástupkyň. Češky v plné síle tak mohou klidně pomýšlet na celkový triumf. Linda Nosková slaví zisk bodu v utkání baráže BJK Cupu proti Chorvatsku s budoucí kapitánkou Barborou Strýcovou Nová kapitánka Strýcová sama hrdě reprezentovala a nadšení potřebuje na svěřenkyně přenést. A i když byl Pála všemi respektovaný, nová šéfka může střední generaci kolem Krejčíkové či Muchové posloužit jako lákadlo, proč se v reprezentaci ukazovat častěji. Nehledě na to, že jediné dubnové utkání – možná i před domácím publikem – je jistě atraktivnější než ošemetné boje v tenisové džungli Regionální skupiny. A tak se na upachtěnou baráž ve Varaždínu třeba už brzy bude vzpomínat jako na bod nula nové a zářné éry.