Já legenda? Ještě je brzy, říká Siniaková. Má jistou jedničku, potěšila ji pomsta
„Povedla se nám taková malá odplata,“ lebedila si Siniaková v rozhovoru pro CANAL+ Sport přímo v dějišti. „Mám z toho fakt obrovskou radost.“
Na dvě předchozí střetnutí s párem Dabrowská – Routliffeová neměla Siniaková zrovna idylické vzpomínky.
Loni ji a Townsendovou v Rijádu připravily o triumf na Turnaji mistryň, letos zase Češku s Američankou zdolaly ve finále US Open. I proto z ní čišelo štěstí, když Kanaďanku a Novozélanďanku v honosném prostředí v Aréně Univerzity krále Saúda porazily 6:4, 7:6.
„V minulých zápasech jsme měly blízko k vítězství, bohužel nám kousek chyběl. Snažily jsme se být agresivní. Ony se hodně tlačí k síti a odtud všechno zabíjejí,“ vysvětlila.
Podobně jako v úvodní partii proti dvojici Babosová – Stefaniová (
6:2, 3:6, 10:6
) musely Siniaková s Townsendovou překonávat krizi ve druhé sadě. A opět se z ní dokázaly vyprostit, za což je ve studiu CANAL+ Sport chválila i bývalá šampionka Lucie Šafářová:
„Právě v takových chvílích se ukazuje jejich síla. Jsou psychicky odolné, navzájem se podpoří. Když to zrovna jedné úplně nejde, druhá vytáhne své nejlepší údery.“
Siniaková má za sebou v devětadvaceti další znamenitou sezonu. Těžko z ní vybírá jednu perlu.
„Vážím si deblového titulu z Australian Open, mám krásné vzpomínky na první vítězství v mixu na Wimbledonu. A užila jsem si taky asijskou šňůru, na které jsem zvládla skvělé singlové zápasy.“
Ve dvouhře se nyní nachází na 49. místě pořadí WTA. Na podzim přemohla Kasatkinovou, Šnajderovou nebo Jovicovou. Z kvalifikací se v Soulu prosmýkla do semifinále a v Pekingu do čtvrtfinále.
V deblu se už posedmé v životě protloukla na WTA Finals.
„Jsem nadšená, že obhajuju pozici ve špičce. Moc si toho vážím. Účast na závěrečné akci si vždycky užívám. A jsem ráda, že se nám letos zatím daří,“ říká.
Ve středu v Rijádu převzala při milém ceremoniálu trofej pro číslo jedna ve čtyřhře pro rok 2025. Pyšně s ní přímo na dvorci pózovala s maminkou Hanou a tátou Dmitrijem. Mezi gratulanty k pátému prvenství (2018, 2021, 2022, 2024, 2025) se objevila rovněž další bývalá hvězda Andrea Hlaváčková.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příspěvek sdílený WTA (@wta)
„Nemám slov,“ vydechla Siniaková, když jí reportérka připomněla vyrovnání rekordu Martiny Navrátilové. „Znamená to pro mě hrozně moc. Věděla jsem, že tuhle možnost mám, a hodně jsem si přála, abych ji využila. Chtěla bych poděkovat všem, kdo za mnou stojí a kdo mě podporují. I tihle lidé jsou součástí mého úspěchu.“
Hlaváčková o ní říká, že už rozhodně náleží mezi tenisové legendy. Ona sama se při takové zmínce jenom směje.
„Je to ještě brzy,“ tvrdí. „Ale krásně se poslouchá, když někdo z branže prohlašuje, že jsem dobrá deblistka. Já zatím nechci skončit. Hraju dál, a tak nemám právo být legendou. Možná až za pár let. Každopádně mám radost z toho, čeho jsem dosáhla.“
Siniaková letos ovládla podniky s různými parťačkami, například v Soulu s Barborou Krejčíkovou a ve Wu-chanu s Australankou Storm Hunterovou. Nejčastěji se ale představuje v duu s přezdívkou „Taylorina“, v níž se mísí křestní jména Townsendové se Siniakovou. V Rijádu mají obě ve vlasech černou mašli. Ladí jim to i na kurtu.
Kateřina Siniaková (vlevo) a Storm Hunterová si užívají titul ve Wu-chanu.
Nadějně vykročily za odměnou 1,139 milionu dolarů, která na WTA Finals čeká na nové majitelky Trofeje Martiny Navrátilové a v turnaji neporažený pár. Už ve čtvrtek je čeká střetnutí s Ruskami Andrejevovou a Šnajderovou, v pátek se představí v semifinálovém mači proti Kuděrmětovové a Mertensové.
Zatím si Siniaková prohlédla město z jedné z výškových budov v centru, vyrazila se podívat na trh.
„Považuju za výsadu to, že zase můžu ukončit rok na téhle skvěle uspořádané akci, že můžu poznat jinou zemi a nová místa. Jsem ráda, že tady můžu být.“
Před čtyřmi lety triumfovala na Turnaji mistryň s Krejčíkovou. Teď se jí rýsuje další velká šance.