„Během Indian Wells jsem onemocněl, proto je pro mě teď nejdůležitější, že už jsem zdravý. Po příletu z Ameriky jsem se pak postupně začal připravovat na antuku,“ přiblížil Menšík na tiskové konferenci. Minulý týden následovala obhajoba loňského senzačního triumfu v Miami, kde nestačil ve třetím kole na domácího Francese Tiafoea. S ním sice neztratil ani jeden servis, ale o postup ho nakonec připravily tiebreaky. Ztráta 950 bodů znamenala pád až na 26. místo, Menšík ji však nijak dramaticky neprožívá. „V Miami jsem sice přišel o hodně bodů, ale je to jenom jeden turnaj. Výsledky na antuce nebyly ani loni špatné, dostal jsem se do čtvrtfinále v Madridu i osmifinále v Římě, takže porce bodů je tam také. Pro mě to není o tom sledovat žebříček. I když jsem teď přišel o skoro tisíc bodů, pořád je přede mnou celá sezona, ve které jich obhajuju o dost méně,“ vysvětluje. Jakub Menšík hraje forhend ve třetím kole turnaje v Miami. A přestože to na Floridě tentokrát nevyšlo, dokázal ho skvěle zastoupit další český tenista Jiří Lehečka, kterého zastavil až ve finále Jannik Sinner. „Přišlo mi to jako déjà vu, ta cesta byla hodně podobná té mé loňské. Je fajn, že se takhle navázalo. Škoda, že to Jirkovi ve finále nedopadlo, ale i tak je to obrovský úspěch. Všichni kluci jdou dopředu a tímto stylem se můžeme popohánět,“ pochvaluje si Menšík. Právě světovou dvojku Jannika Sinnera dokázal v únoru na turnaji v Dauhá porazit a v tuto chvíli je tak posledním hráčem, který Itala na okruhu zdolal. „S Alcarazem jsou nejlepší na světě, jde vidět jejich obrovská dominance. Navíc nám ukazují správný směr, chtěl bych je následovat. Bylo by skvělé, kdybych se na ně, nebo někdo jiný, dokázal dotáhnout. Pro mě je však nejdůležitější, že mi ten zápas ukázal, že i proti těm nejlepším z nejlepších dokážu hrát a dokážu je porazit.“ „Začátek roku byl skvěle povedený, všechno zatím šlo nad očekávání,“ ohlíží se za první částí sezony, ve které jen během ledna v Austrálii a na Novém Zélandu zvládl extrémní nálož 11 zápasů. S tím vzrostl i velký tlak okolí, se kterým se musel vyrovnat zejména v Miami. „Pozornost médií byla trošku větší než normálně, ale ten tlak šel hlavně zvenku. Snažil jsem se soustředit jen na sebe a svou hru, což se mi povedlo.“ Jakub Menšík (vlevo) porazil ve čtvrtfinále turnaje v Dauhá Jannika Sinnera. Do sezony vletěl velkolepě – ovládl turnaj v novozélandské Aucklandu a připsal si tak druhou trofej na okruhu ATP. Načež poprvé v kariéře postoupil do grandslamového osmifinále. V Melbourne se pak měl v boji o čtvrtfinále postavit opět svému idolu Novaku Djokovičovi, kterého loni senzačně porazil ve finále v Miami. Jenže v Austrálii ho zastavilo zranění. Zdravotní problémy ho přitom provázely celou loňskou sezonu – od vyvrtnutého kotníku v Madridu přes žaludeční potíže v Cincinnati až po zranění nohy a kolena v Pekingu a Basileji. Tentokrát šlo o trhlinu v břišním svalu. „Rozhodnutí nenastoupit bylo náročné, ale v tu chvíli jediné správné. I díky tomu jsem byl mimo hru jen dva týdny. Kdybych tehdy hrál, existovalo velké riziko, že pauza potrvá měsíce,“ vysvětluje Menšík, proč se musel omluvit i z domácího utkání Davis Cupu proti Švédsku. „Hrál jsem první kolo čtyři a půl hodiny v silném větru a pod přímým sluncem. Kvůli tomu jsem trošku pozměnil techniku servisu, na což jsem nebyl zvyklý. Do toho cestování, rýma a kašel, kdy jsem tělo zatěžoval. Všechno se to prostě dohromady sešlo.“ Jakub Menšík ve druhém kole Australian Open. Zároveň zapracoval na agresivnější hře a zejména letos se může opřít o svůj nadstandardní servis. „V přípravě jsme s trenérem odvedli obrovský kus práce, což mi teď hodně pomáhá. Pořád je to ale hlavně o konzistenci od základní čáry. Neřekl bych, že tam vyloženě ztrácím, ale určitě je to oblast, kde mám největší prostor pro zlepšení. Hodně jsme trénovali i mimo kurt. Měli jsme jasné cíle – upravit váhu a zapracovat na pohybu, ať už jde o vytrvalost nebo výbušnost. Jsem rád, že to do sebe všechno zapadá. Možná i díky tomu se teď při výměnách cítím rychlejší a dynamičtější.“ Po turnajích na betonu ho nyní už čeká návrat na antuku v Monte Carlu. „Jedu tam dobře připravený. Ještě se budu chystat přímo na místě, ale jako vždy s vítězným záměrem předvést to nejlepší, co ve mně je,“ hlásí odhodlaně. Po Monaku by měl Menšík opět zavítat na elitní turnaje do Madridu a Říma, přičemž přihlášený je také do Mnichova, kde startoval už loni. Celá část sezony na oranžových dvorcích pak vyvrcholí na květnovém Roland Garros. „Sezona je ale tak nabitá, že je otázka, jestli objedu úplně všechno. Záleží, jak se bude dařit – pokud zápasů bude hodně, tak možná některý z menších turnajů vynechám. Rozhodně mám ale v plánu odehrát plnou antukovou sezonu,“ přibližuje svůj program. Právě na tento povrch se dvacetiletý rodák z Prostějova těší, přestože jeho agresivnímu stylu svědčí spíše jiné podklady. „Vyrůstal jsem na antuce, jednoznačně mám na ní odehraných nejvíc hodin. I když to možná někomu k mému hernímu stylu nepasuje, ba naopak si myslím, že se mi tam docela daří a baví mě to. Samozřejmě, kdybych si měl vybrat, zvolil bych beton, ale antuka mi vůbec nevadí. Naopak.“