Zranila se v úvodu třetí sady při dokluzu, po třetím gamu si na kurt zavolala fyzioterapeutku, která jí ošetřovala oblast beder. „Sekla se mi záda,“ prozradila devatenáctiletá Češka. „Nemohla jsem se vůbec předklonit a píchalo mě v tom. Fyzioterapeutka mi dala nějaké prášky, které pak zabraly.“ Skoro dvě a tři čtvrtě hodiny dlouhé utkání nakonec vybojovala a v rozhovoru na kurtu ji přemáhalo dojetí. „Rvala jsem to hodně přes bolest, z mé strany to byla spíš taková vůle a bojovnost. A pak to ze mě celé spadlo,“ vysvětlila, proč ji zaplavily tak silné emoce. Pár minut po konci utkání, když hovořila s novináři, ještě zdravotní potíže cítila. „Pořád mě to bolí. Musíme se na to s týmem vrhnout a nějak to pořešit. Ale snad to nebude nic vážného, asi je to prostě jen kouslý.“ Semifinále domácího podniku kategorie WTA 250 ji čeká hned v sobotu od 13:30, utká se v něm s Ukrajinkou Darjou Snigurovou, 54. hráčkou světa. Zatím jedinkrát jí čelila před dvěma roky na menším turnaji v Říčanech, kde vyhrála ve dvou setech. „Ten zápas si pamatuju, byl těžký. Ona hraje takové přímky, má dobrou délku úderů, a co jsem dneska koukala, tak hrála nesmysly. Uvidíme. Každopádně se moc těším. Udělám všechno pro to, abych výhru zase přitáhla na svou stranu.“ Postupem mezi nejlepší čtyřku si na Prague Open vyrovnala loňský výsledek, tehdy v semifinále nestačila právě na Bouzkovou, která nakonec celý turnaj opanovala. Aktuálně 63. tenistka žebříčku Valentová o devět let starší krajanku v pátek zdolala poprvé po dvou porážkách. „Maruška je výborná hráčka a moje kamarádka, vždycky je těžké proti ní hrát. Jsem ráda, že do třetice se mi konečně podařilo ji porazit. Předvedly jsme dobrý a zajímavý tenis, doufám, že si ho fanoušci užili.“ Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený ČESKÝ TENIS (@jsmeceskytenis) Zejména závěr, v němž se vedení přelévalo ze strany na stranu, vyvolával v publiku nadšené výkřiky. Když Valentová díky nechytatelnému prasátku získala třetí mečbol, který posléze proměnila, zaplněným stadionem to pořádně zahučelo. „Diváci mě hnali dopředu. Potřebovala jsem to, abych zapomněla na tu bolest. Adrenalin byl brutální, atmosféra neskutečná. Fanouškům moc děkuju, miluju je. Doufám, že přijdou zas,“ zářila Valentová. Po utkání se s Bouzkovou vřele objaly a prohodily pár slov. „Maruška je zlatá, mám ji fakt ráda. Pogratulovala mi, já jí poděkovala a ona se mě pak zeptala, jestli můžu chodit. Tak jsem říkala, že ani moc ne.“ Přitom to dlouho vypadalo, že za postupem míří favorizovaná Bouzková, turnajová jednička. Hladce získala úvodní set, ve druhém měla výhodu brzkého brejku. Ale Valentová umí podobné duely otáčet, ani v osmifinále proti Australance Maye Jointové ji ztráta úvodního dějství nezlomila. „Naštvala jsem se. Začala jsem hrát líp, změnila jsem určité věci,“ vysvětlovala. „A jsem ráda, že jsem pak udržela nervy a že jsem zůstala koncentrovaná až do konce.“ A svou kamarádku i spoluhráčku z reprezentace v závěru jednoznačně převyšovala rychlostí úderů, což se ukázalo jako rozhodující. „Maruška hraje výborně, má nejlepší kariérní umístění na žebříčku,“ připomněla 21. místo Bouzkové. „Moc jí fandím, ale když hraje proti mně, tak ne. Musíte si to proti ní uhrát sami, moc vám nepomůže. Celý kredit jde za mnou, že jsem si to uhrála.“