Citlivější bývají hlavně večerní typy Lidský organismus funguje podle vnitřních biologických hodin, které reagují na střídání světla a tmy . Když se tedy čas z ničeho nic posune o jednu hodinu, náš biorytmus se musí adaptovat na posunutou dobu. Ne každý se však s touto změnou snadno vyrovná. Někteří lidé si stěžují na zvýšenou únavu, jiným se může výrazně zhoršit spánek. „Citlivější bývají hlavně večerní typy, lidé s poruchami spánku, dospívající, senioři a také část kardiovaskulárně nemocných,“ říká výzkumná a vývojová pracovnice Národního ústavu duševního zdraví, doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D.. Důležité termíny 2026 Změna na letní čas nastane v noci ze soboty na neděli 29. března 2026 . Noc bude o hodinu kratší. 2:00 > 3:00. Změna na zimní čas nastane v noci ze soboty na neděli 25. října 2026 . Noc bude o hodinu delší. 3:00 > 2:00. V dnech a týdnech po změně času mnozí bojují s: zvýšenou únavou v průběhu dne obtížnějším ranním vstáváním dočasným snížením psychické odolnosti a soustředění Naše tělo na změnu času reaguje podobně jako když cestujeme přes časová pásma . Dobrou zprávou je, že na každou změnu se dá s přípravou lépe adaptovat. Těchto pět triků pomůže tělu změnu zvládnout Pokud nechcete, aby vás změna času na několik dní vyřadila z provozu, můžete zkusit upravit některé ze svých každodenních návyků. Mnohdy stačí, když ve své rutině uděláte pár menších změn. O jakých změnách je konkrétně řeč? 1. Postupně posouvejte spánek Nejjednodušší způsob, jak se na změnu času připravit, je začít chodit spát o něco dříve ještě před posunem času. Pokud se čas mění v neděli, měli byste se zvykáním začít už v úterý . Čas usínání a vstávání je ideální posouvat zhruba o 10 až 15 minut denně . Díky tomu si organismus na nový režim postupně zvykne a samotná změna času pro něj nebude tak výrazným šokem. 2. Dopřejte si více ranního světla U světla je to přesně naopak. Pokud se člověk ráno cítí po změně času „nepoužitelný“, je podle Bendové účinnější r anní vystavení silnému, ideálně dennímu světlu , než pobyt v šeru. Ranní světlo totiž urychluje posun cirkadiánní fáze správným směrem tím, že dává tělu jasný signál. To, že světlo je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují lidský biorytmus, nás již před lety učil Pavel Zedníček v pohádce Lotrando a Zubejda, když prohlásil slavnou větu: „Kam nemůže slunce, musí doktor“. Po probuzení vyhrňte závěsy , projděte se ideálně dvacet minut venku nebo alespoň chvíli pracujte u okna . Přirozené denní světlo, obzvlášť to ranní, vás zaručeně nakopne rychleji než scrollování na sociálních sítích. 3. Před spaním si čtěte nebo poslouchejte hudbu Mobilní telefony, počítače i televize vyzařují modré světlo , které potlačuje tvorbu melatoninu , tzv. hormonu spánku . Pokud tedy do noci hrajete videohry nebo sledujete seriály a nedaří se vám usnout, pravděpodobně si pro svůj koníček budete muset vyhradit jiný čas. Modré světlo je pro naše vnitřní hodiny velmi silný signál, který nám ráno pomáhá se na nový čas rychleji adaptovat. Pokud jej dostaneme večer, může naši adaptaci i usínání zhoršit. doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. (NÚDZ) Ať už koukáte do mobilu, tabletu či počítače, čas strávený u obrazovek je vždy dobré omezit alespoň hodinu před spaním . Místo nich si můžete přečíst svou oblíbenou knížku nebo poslouchat relaxující hudbu. 4. Vlašské ořechy ukolébají i nespavce Kvalitu spánku může výrazně ovlivnit i způsob, jakým se stravujeme. Některé potraviny totiž obsahují látky, které podporují uvolnění organismu a přirozenou tvorbu melatoninu . Do jídelníčku se rozhodně vyplatí zařadit například: banány ovesné vločky ořechy jogurty kefír vejce Co může usínání naopak zhoršit, jsou těžká jídla, alkohol nebo velké množství kávy. Vyhnout byste se měli i slazeným nápojům a zelenému čaji , který kvůli vysokému obsahu teinu udržuje mozek aktivní. Kromě toho, co jíme, je však potřeba se zaměřit i na to, kdy a kolik toho jíme. Pokud si dáte kaši z ovesných vloček pět minut před spaním, tělo vám určitě nepoděkuje. Poslední jídlo byste si měli dát minimálně hodinu před spaním , v ideálním případě dvě až tři hodiny. 5. Vytvořte si večerní rituál Krátký rituál před spaním pomáhá tělu pochopit, že se blíží čas odpočinku. Může jít prakticky o jakoukoliv jednoduchou aktivitu – můžete se třeba obléct a jít na krátkou procházku, dát si teplou sprchu, číst oblíbenou knížku nebo jen tak poslouchat hudbu. Nezáleží na tom, co děláte. Pokud tyto činnosti opakujete každý večer , vaše tělo si je rychle spojí se spánkem a usínání pro vás bude mnohem snazší. Pozor však na to, abyste neměli stejný rituál přes den i v noci. Zapomínat byste neměli ani na prostředí, ve kterém spíte. Ložnici se vyplatí před spaním vyvětrat a udržovat v ní teplotu mezi 18 až 20 °C . Zrušení střídání času odsunuto na neurčito Historie střídání času Myšlenka střídání času byla poprvé masivně zavedena během první světové války . Hlavním motivem byla snaha o úsporu paliv a elektřiny , aby lidé mohli déle pracovat za denního světla. V Evropě se pak systém plošně ustálil během energetické krize . Povinné střídání času mělo skončit již v roce 2021. Jednotlivé státy se ovšem dodnes nedokázaly shodnout na jednotném čase. Zrušení střídání času se tak odsouvá na neurčito . Můžeme si však být jistí, že v ČR se bude čas střídat minimálně do konce roku 2026 . Jste pro zrušení střídání času? Hlasování skončilo Čtenáři hlasovali do 15:20 sobota 4. dubna 2026. Anketa je uzavřena. ANO, mělo by se zrušit. 0 % (0 hlasy) NE, jsem pro jeho zachování. 0 % (0 hlasy)