Nárok mají, ale poporodní péče se nedočkají. Novinku provázejí potíže i spory
Klára z jihu Moravy, Nikol z Plzeňska i Lucie z Pardubicka letos porodily. Těšily se, že je doma v období šestinedělí zdarma navštíví porodní asistentky, které zkontrolují jejich zdravotní stav a poradí jim s péčí o sebe i dítě. Nárok měly na tři návštěvy hrazené zdravotními pojišťovnami. Žádanky na tuto péči od ledna povinně vydávají všechny porodnice. Řada žen se ale nakonec musí bez služby obejít, nebo zaplatit tisíce, případně dlouho čekat či se spokojit jen s jednou návštěvou zdarma.
„V Brně jsem dostala tři žádanky s upozorněním, že služba se tam teprve rozjíždí a na všechny ženy se dostat nemusí. Po návratu domů jsem zjistila, že nemají vypsané žádné volné termíny k rezervaci,“ vzpomíná Klára.
Protože o pomoc porodní asistentky stála, hlídala web porodnice a nakonec ulovila alespoň jeden dodatečný termín v polovině února. „Bylo to fajn. Zdravotnice z nemocnice zkontrolovala, jak se hojí moje poranění, zajímalo ji, jak se daří malé a jak nám jde kojení. Poradila, co můžu dělat lépe. Byla u mě hodinu. Přivítala bych delší čas nebo další návštěvy, protože vše jsme probrat nestihly. Jenže další termíny v mém období šestinedělí jsem nenašla a nakonec jsem to vzdala,“ líčí žena.
Nezbylo jim než péči zaplatit
Nikol rodila letos v Klatovech. Také dostala tři žádanky, ale když projevila o péči zájem, měla smůlu. Vybrala si porodní asistentku, která onemocněla. A když se vrátila do práce, návštěvu ženy už nestíhala.
„Snažila jsem se proto domluvit bezplatné návštěvy s jinou porodní asistentkou z Plzeňského kraje, která má smlouvy s pojišťovnami. Jenže ta dojíždí do 50 kilometrů a já bydlím dál. Jiné v dosahu nebyly. Protože mám první dítě, nakonec jsem zaplatila za tři návštěvy soukromé porodní asistentce, která je i laktační poradkyní. Poprvé u mě byla 90 minut. Hodně mi pomohla, hlavně psychicky. Ujistila mě, že jsem v pořádku. A řešily jsme také problémy s přisátím i nadýmáním a bolestmi bříška dítěte po kojení,“ popisuje Nikol.
Komunitní asistentku si nakonec zaplatila i Lucie, která rodila doma. „Předem jsem si zjistila, že mám také nárok na bezplatnou péči v šestinedělí. Vybrala jsem si porodní asistentku, která čekala na schválení smlouvy s mojí pojišťovnou. Bohužel v den, kdy jsem porodila, jí pojišťovna žádost zamítla s odůvodněním, že už má porodních asistentek nasmlouvaných dost. Jenže to není pravda. Proto mi nezbylo než péči zaplatit,“ dodává Lucie.
Problém je, že s automatickým vydáváním žádanek na bezplatnou poporodní péči všem rodičkám pojišťovny nesouhlasily. A když musely péči zajistit, přednostně nabídly smlouvy všem porodnicím. Žádosti mnoha komunitních porodních asistentek pojišťovny odmítaly s tím, že už mají péči pokrytou. Některé porodnice přitom o spolupráci nestály.
Například v Praze, kde je šest porodnic, zpočátku podepsaly dodatek ke smlouvě jen dvě: Bulovka a Podolí. „Později přibyla ještě porodnice U Apolináře. Další ale zájem neměly,“ říká mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Pro ženy v šestinedělí to znamená, že na návštěvu porodní asistentky tam čekají dlouho, například Bulovka uvádí dva až čtyři týdny. V jiných regionech se přitom ženy mohou dočkat návštěvy do týdne, v případě akutních potíží i dříve. Péče se tedy výrazně liší.
Zdravotnice z nemocnic by péči nestíhaly
Argumenty porodnic, které péči neposkytují, jsou takové, že nemocniční porodní asistentky mají tolik práce, že výjezdy do domácností matek by nestíhaly. Někteří ale upozorňují i a to, že péče je málo placená a nevyplatí se. Někteří lékaři jsou navíc přesvědčení, že je zbytečná a patří do minulosti. V řadě zemí je přitom běžná. A také v Česku na ni měly ženy nárok už dříve, jenže měly problém získat žádanky a sehnat porodní asistentku.
„Nejsem proti této péči. Domácí návštěvy by ale měly zajišťovat hlavně komunitní porodní asistentky. Je na pojišťovnách, aby to zajistily. Nemocniční porodní asistentky mají obvykle na oddělení dost práce i nočních služeb. K domácí péči je nemůže nikdo nutit nebo přesvědčovat“, říká Radovan Vlk, vedoucí lékař porodnice v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, která péči nenabízí.
Lékař je současně místopředsedou České gynekologické a porodnické společnosti. Její výbor nesouhlasil v minulosti s vydáváním žádanek na poporodní péči doma a také nyní kritizuje, jak je služba nastavená. Proto výbor nedávno navrhl, aby stát zrušil novou povinnost porodnic vydávat automaticky žádanky všem ženám.
„Nejdříve je nutné pořádně připravit koncepci a pravidla této péče a až poté ji plošně nabízet,“ míní Radovan Vlk. Podle něj je potřeba poporodní péči individualizovat.
Po systémovém řešení volají i další odborníci. „Musíme diskutovat o tom, jak ženám zpřístupnit péči, ale také zpřesnit její náplň, výši úhrady, motivaci pojišťoven, aby uzavíraly smlouvy s komunitními asistentkami, ale řešit je potřeba i otázku dalšího vzdělávání zdravotnic,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Michal Zikán.
Do emotivní debaty přispěly také pojišťovny – požadavkem na zkrácení návštěv asistentek z dosavadní hodiny na 20 minut. „Návrh na zkrácení návštěv podal náš svaz společně s VZP hlavně proto, abychom dál pokračovali v diskusi o definování obsahu, časového vymezení a rámce výkonu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
I tento návrh vyvolal bouři nevole stejně jako návrh odborné společnosti. „Za dvacet minut stihne porodní asistentka matku pozdravit, vyptat se jí na situaci, vyplnit papíry a možná si umýt ruce před vyšetřením. Samotné vyšetření už ale stihnout nemůže,“ shodují se matky, které poporodní péči doma zažily. Tvrdí to i porodní asistentky, které matky navštěvují.
S okleštěním služby, která se ještě ani pořádně nerozběhla, nesouhlasí Unie porodních asistentek ani řada lékařů a dalších odborníků včetně ombudsmana i některých politiků.
„Velmi jsem ocenil, když ženy získaly dostupnější poporodní péči. Sotva ji však začaly využívat, už jim hrozí, že o tyto služby přijdou nebo dojde k jejich omezení. Nemyslím si, že bychom mohli tak rychle vyhodnotit dopady právě zavedených změn a vše bezhlavě měnit,“ míní ombudsman Stanislav Křeček.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestraník za ANO) ujišťuje, že nic takového nemá zatím v plánu. „Potřebujeme více času na vyhodnocení této péče. Není nutné zkracovat dobu návštěv, ale byl bych rád, kdyby se pozměnila jejich náplň. Například by se porodní asistentky měly více věnovat duševnímu stavu rodiček. Víme, že každá pátá žena má po porodu psychické potíže,“ říká ministr Vojtěch.
Začal boj o to, co bude za rok
Porodní asistentky, které jezdí za matkami domů, tvrdí, že péče o psychický stav žen je už nyní běžná součást jejich práce. A další upozorňují na to, že návrhy na okleštění poporodní péče se netýkají letošního roku, ale až toho příštího. Začíná totiž boj o to, zda a jak ministerstvo změní pravidla.
„Letos ani příští rok bychom poporodní péči rozhodně neměli rušit ani omezovat. Je to služba, která dává smysl. Měli bychom ji podporovat jsou součást prorodinné politiky. Zvlášť v době, kdy u nás výrazně klesá porodnost,“ říká stínový ministr zdravotnictví Štěpán Slovák (ODS), který se specializuje na zdravotnické právo.
Zdravotní pojišťovny by měly podle něj dostupnost této péče zajistit i tím, že uzavřou smlouvy s větším počtem komunitních porodních asistentek.
Doporučuje to i Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a senátor (nestraník za ODS). Právě on se zasadil u exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o to, aby ženy od letošního ledna dostávaly tři žádanky na poporodní péči automaticky při odchodu z porodnice a nemusely se o ně doprošovat jako dříve.
„Mrzí mě, že se kolem toho strhla nepochopitelná mela a vyrojila se spousta emotivních příspěvků pro i proti. Že kritika této péče zní blbě, už si uvědomují i ti, kteří byli na začátku striktně proti. Teď říkají, že službu chtějí, ale musí se pořádně připravit, nastavit pravidla a podobně. Bohužel návrhy, které zatím předkládají, ženám nepomohou,“ říká Šimetka.
Podle něj proces přivedení dítěte na svět nekončí porodem, ale až ukončením šestinedělí. „Zatímco v těhotenství a u porodu ženám poskytujeme preventivní péči s cílem vyhledávat rizika a předcházet komplikacím, po porodu tento princip najednou někteří popírají a říkají ženám, že když potřebují pomoc, mají se za péčí dostavit. To nedává logiku. Všechny tři fáze, tedy těhotenství, porod a šestinedělí, jsou stejně důležité,“ vysvětluje lékař.
Porodní asistentky poskytují podle něj smysluplnou preventivní péči matkám v šestinedělí, proto nesouhlasí s návrhy na omezování výdeje žádanek ani délky návštěv. „Osobně jsem byl s naší porodní asistentkou u klientky a vím, že minimálně první návštěva se za méně než hodinu stihnout nedá,“ líčí Šimetka.
I podle něj by zdravotní pojišťovny měly změnit přístup ke komunitním porodním asistentkám a uzavírat s nimi smlouvy na poporodní péči. „U nás to řešíme tak, že do domácností vyjíždějí čtyři nemocniční a čtyři komunitní porodní asistentky, s nimiž máme smlouvu,“ dodává přednosta ostravské kliniky.
Zájem žen o poporodní péči roste
Podobně to řeší i jiná zdravotnická zařízení. Například z porodnice ve Slaném, kde loni rodilo téměř pět set žen, vyjíždí za matkami v šestinedělí už od loňského března sedm porodních asistentek. Dvě z nich pracují v nemocnici a současně působí i jako komunitní, tedy soukromé.
„Péče má smyl a zájem o ni roste. Chce ji asi třetina našich klientek a obracejí se na nás také ženy, které rodily jinde, ale bydlí v naší spádové oblasti. Péče je pro všechny bezplatná, ale některé ženy si připlácejí na dopravu, pokud ji nehradí pojišťovna – například při delší vzdálenosti. Na vyžádání může k matce v šestinedělí vyjet s porodní asistentkou bezplatně i naše dětská sestra. Čekací lhůta je podle naléhavosti situace od dvou dnů do týdne,“ popisuje situaci staniční sestra Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný Lucie Pecinová.
Pro nemocnici v Sokolově ze skupiny Penta Hospitals zajišťuje poporodní péči výhradně komunitní porodní asistentka Aneta Menclová, která jako jedna z mála soukromých získala smlouvy s pojišťovnami už v roce 2022.
„Zatím stíhám navštívit každou rodičku, která má zájem. Je jich asi 20 měsíčně, většina chce tři návštěvy. Když mají akutní problém, vyjedu týž den, kdy mi zavolají. Jinak poprvé do týdne od jejich návratu domů. Pro všechny zdravotní pojišťovny mám smlouvy na celý Karlovarský kraj, jen Česká průmyslová omezila dojezdovou vzdálenost do 40 kilometrů,“ líčí Menclová.
Ženy v šestinedělí podle ní tuto péči potřebují. Nejen prvorodičky oceňují, že se mohou někomu svěřit a poradit se. „Nejčastěji řešíme náběh na zánět nebo praskliny na prsou a bradavkách, kojení, hojení porodního poranění nebo jizvy po císařském řezu, ale také psychický stav žen. Jde o preventivní péči. Dokážeme pomoci a předejít vážnějším zdravotním potížím. Většině žen se uleví, když je uklidním a posílím jejich sebedůvěru v roli matky. V případě silnějšího krvácení či nehojící se rány je posílám na kontrolu k lékaři,“ dodává komunitní porodní asistentka s tím, že by byla ráda, kdyby smlouvy dostalo více jejich kolegyň.
Nový ředitel mění přístup VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která měla na začátku roku smlouvy s 64 nemocnicemi a pouze 14 komunitními porodními asistentkami, tehdy tvrdila, že má péči plně pokrytou. Teď se však situace mění. Začátkem března už měla VZP nasmlouvaných 72 porodnic a 29 komunitních pracovišť, z nichž některá sdružují více porodních asistentek. A tím to nekončí. „Dál probíhají výběrová řízení v řadě regionů. Přibývá zejména komunitních asistentek,“ říká mluvčí největší pojišťovny Viktorie Plívová.
Pomohl nástup nového ředitele Ivana Duškova, který má na věc jiný pohled než jeho předchůdce. „Osobně nemám problém s tím, aby se na péči v šestinedělí šířeji podílely komunitní asistentky. Volba by měla být primárně na ženě. Věřím, že tento otevřenější přístup se projeví už na probíhajících výběrových řízeních. Pojišťovna je připravena síť asistentek dále doplňovat, aby byla služba dostatečně pokrytá,“ říká šéf VZP Duškov.
Zároveň zmínil, že VZP už netrvá na zkrácení návštěv na 20 minut, ale prosazuje zachování šedesáti minut na jednu návštěvu. „Po roce či dvou bychom měli systém vyhodnotit a až pak časovou dotaci případně snížit nebo zvýšit,“ dodává nový ředitel největší pojišťovny.
Komunitní porodní asistentky, kterým pojišťovny v minulých měsících žádosti o smlouvu zamítly, podávají odvolání, nebo to chtějí po čase zkusit znovu. Přidají se i další, které to dříve považovaly za zbytečné vzhledem k hromadnému zamítání. Ne všechny pojišťovny k tomu ale budou přistupovat stejně.