Život a práce v rovnováze. Pro mladé je work-life balanc víc než peníze
Většina dříve narozených už v mládí slýchávala: „Teď makám já na tebe a pak budeš zase ty na mě.“ Ovšem v současné době je to zcela jinak. S nástupem takzvané generace Z na pracovní trh nabývá work-life balance, tedy rovnováha mezi osobním a pracovním životem, na důležitosti.
Pro celých 35 procent mladých lidí je při výběru zaměstnavatele prioritou právě tato souhra. „Výše platu je rozhodující jen pro 20 procent z nich,“ uvádí se dále ve výzkumu společnosti Tesena. A to je zvlášť pro starší jedince, kteří jsou zvyklí pracovat do úmoru, velká změna.
Work-life balance přitom není novým pojmem, vznikl už na pomezí 70. a 80. let 20. století. „Tehdy se začalo intenzivně diskutovat o dopadu pracovního vytížení na osobní život,“ objasňuje Lucie Paulíčková, zástupkyně školitelské společnosti Tesena. „Souvisel s nástupem žen na pracovní trh a hledáním způsobu, jak skloubit profesní a rodinný život,“ vysvětluje.
Ve velkém se u nás ale začal skloňovat až během covidové pandemie před pěti lety, která rozšířila zájem zaměstnanců o možnost práce z domova. „ A právě ta hraje podstatnou roli při výběru nového zaměstnavatele,“ popisuje odbornice.
Vedou Skandinávci
Přední příčky v žebříčcích work-life balance pravidelně obsazují Dánsko, Norsko a Švédsko. Třeba v prvně jmenované zemi končí pracovní den v 16 hodin.
Není to ovšem tak jednoduché. Firmy, které svým zaměstnancům nabízejí větší vyváženost mezi prací a osobním životem, mají největší obavy z toho, že zaměstnanec časem sklouzne k prokrastinaci. Podle odborníků jsou ovšem jejich obavy zbytečné.
„Průzkumy ukazují, že lidé s lepší rovnováhou mezi prací a odpočinkem jsou produktivnější a méně často trpí syndromem vyhoření. Work-life balance není jen módní vlna, která se za čas vytratí, naopak bude sílit,“ myslí si Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.