„Deficit státního rozpočtu po prvním pololetí ve výši 152,4 miliardy korun je nejlepším za posledních šest let. V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 miliardy korun. Výsledek v tomto měsíci nejvíce podpořily firmy úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a vyrovnáním daně za rok 2024,“ komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr dále vysvětlil, že daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř devět procent vyšší než loni v pololetí. „U daní z příjmu právnických a fyzických osob vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než 10 procent, silně roste i výběr DPH. Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu,“ dodal Stanjura. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 2,5 procenta. Rychle rostly hlavně běžné výdaje, které táhly zejména výdaje na vzdělání, sociální transfery, obsluha státního dluhu nebo platy ve veřejném sektoru. Na sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů, na něž letos stát dává o 1,5 miliardy víc než ve stejném období loňského roku. Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 procenta, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (4,4 miliardy), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (1,4 miliardy), ostatní dávky sociální pomoci (1 miliarda), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (1 miliarda) a podpory v nezaměstnanosti (0,9 miliardy). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,9 miliardy). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku. Deficity prohloubí obrana i Dukovany „Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu,“ komentovala výsledky státního rozpočtu analytička Raiffeisenbank Tereza Krček a upozornila, že i když příjmy do státního rozpočtu meziročně vzrostly o 5,7 procenta, konsolidace je velmi mírná a je potřeba v ní pokračovat také v dalších letech. Příští rok prohloubí deficit státního rozpočtu dodatečné výdaje na obranu. „Ty by měly být každoročně navyšovány o 0,2 procentního bodu do roku 2030, a poté postupně až na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Od roku 2026, respektive 2027, by se ve státním rozpočtu mohly poprvé projevit navíc náklady na výstavbu dvou jaderných bloků elektrárny v Dukovanech,“ dodala analytička.