Teambuilding už není jen bowling. Firmy mění pravidla hry
Teambuilding býval dlouhé roky vnímán hlavně jako benefit nebo odměna pro zaměstnance. Firmy organizovaly večírky, společné večeře, bowling nebo sportovní akce a očekávaly, že podobné aktivity automaticky posílí vztahy v týmu i loajalitu zaměstnanců. Jenže pracovní prostředí se změnilo. Hybridní práce, tlak na výkon, generační proměna zaměstnanců i důraz na wellbeing dnes mění i samotný význam teambuildingu.
Stále více firem totiž přestává vnímat teambuilding jako „povinnou zábavu“ a začíná ho chápat jako součást širší práce s firemní kulturou, vztahy a fungováním týmů. Zároveň ale platí, že zaměstnanci jsou mnohem citlivější na autenticitu. Jakmile akce působí nuceně nebo uměle, efekt bývá často opačný.
Podle studie Team building statistics every manager should know z roku 2025 může dobře nastavený teambuilding zvýšit produktivitu až o 30 procent, přičemž 79 procent zaměstnanců uvádí, že zlepšuje vztahy na pracovišti. U strukturovaných aktivit se produktivita zvyšuje přibližně o 17 procent.
„Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že kvalitní práce s týmem není měkká disciplína bez měřitelných výsledků. Naopak – právě vztahy, důvěra a jasné fungování týmu patří mezi hlavní faktory, které ovlivňují produktivitu i schopnost inovovat. Teambuilding v tomto kontextu funguje jako praktický nástroj, který pomáhá tyto oblasti cíleně rozvíjet. Nejde přitom jen o jednorázové akce, ale o systematickou práci s týmem,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Konec povinné zábavy
Pokud se v odpovědích oslovených firem napříč obory něco opakovalo téměř bez výjimky, pak je to odklon od nucených a příliš organizovaných akcí. Zaměstnanci dnes podle firem mnohem citlivěji vnímají autenticitu i vlastní komfort. A jakmile mají pocit, že je firma tlačí do „povinné zábavy“, efekt bývá často opačný.
„Obecně méně funguje cokoliv, co působí příliš povinně, uměle nebo infantilně. Je potřeba respektovat, že lidé jsou různí. Někdo má rád aktivní program, jiný preferuje klidnější formát, někdo je extrovertní, jiný ne,“ popisuje Miloš Nejezchleb, ředitel divize Péče o zaměstnance a Marketing společnosti Home Credit ČR a SR.
Na podobnou zkušenost naráží i Blue Style. Podle Sandry Šimáně, Senior HR Business Partner této cestovní kanceláře, zaměstnanci negativně vnímají hlavně aktivity bez prostoru pro přirozený kontakt nebo odpočinek. Důležitější než velkolepost je dnes atmosféra a možnost cítit se uvolněně.
Právě autenticita se přitom stává jedním z nejvýraznějších trendů posledních let. Potvrzuje to i personální agentura ManpowerGroup, podle které už firmy nemohou spoléhat na to, že zaměstnance automaticky nadchnou drahou akcí nebo večírkem.
„Zvlášť mladší generace očekávají od firem autenticitu a smysluplnost, zároveň ale roste i skupina lidí, pro které je jakýkoli organizovaný teambuilding spíše povinnost než benefit,“ říká Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Hybridní práce změnila vztahy v týmech
Významným impulzem pro změnu teambuildingů byla také pandemie a následný nástup hybridní práce. Zaměstnanci sice zvládli fungovat online, firmy ale začaly řešit jiný problém – oslabování neformálních vztahů.
„Po období covidu a s nástupem hybridní práce má osobní setkávání zase o něco větší význam. Dnes je podle nás důležitější než dříve, aby se lidé opravdu fyzicky potkali, mluvili spolu i mimo operativu a měli možnost znovu posílit vazby, které se při práci na dálku přirozeně vytvářejí hůř,“ říká Miloš Nejezchleb.
Stejnou zkušenost popisuje i společnost Wilo. „Dnešní pracovní komunikace je velmi rychlá, intenzivní a z velké části probíhá online. Lidé spolu během dne vyřeší desítky věcí přes Teams nebo e-mail, ale osobní kontakt často chybí. Teambuilding proto vnímáme jako příležitost na chvíli zpomalit, mluvit spolu normálně lidsky a poznat se i mimo pracovní role,“ vysvětluje Jan Cidlinský, regionální ředitel společnosti Wilo pro střední Evropu.
Právě hybridní režim tak podle firem výrazně změnil důvod, proč dnes teambuilding organizují. Dříve šlo často o benefit nebo společenskou akci. Dnes firmy mnohem více řeší komunikaci, důvěru a fungování týmů.
„Pandemie a nástup práce na dálku ukázaly, že lidé umí fungovat online, ale zároveň postupně slábnou neformální vazby a schopnost spolupracovat napříč týmy. To je dnes nová výzva. Ne nedostatek technologií, ale nedostatek důvěry, komunikace a spolupráce,“ upozorňuje Halbrštát.
Každý obor hledá trochu jiný typ teambuildingu
Přestože se základní trendy opakují napříč firmami, v rámci jednotlivých oborů se přece jen přístup k teambuildingům liší. Kancelářské firmy nebo společnosti fungující převážně v hybridním režimu dnes nejčastěji řeší již zmíněné oslabení neformálních vztahů.
„V době větší flexibility je dobré vytvářet prostor, kde se lidé mohou potkat i mimo běžnou operativu a lépe se poznat,“ říká HR ředitelka Pluxee ČR Martina Machová.
Podobně přemýšlí i developerská společnost YIT Czechia. „Ve stavebnictví a developmentu je spolupráce mezi profesemi klíčová – když spolu lidé neumí komunikovat, velmi rychle se to projeví na fungování projektů, atmosféře i výsledcích,“ popisuje Eva Voráčková, Head of People and Culture společnosti YIT Czechia.
Výrobní nebo technicky zaměřené firmy naopak často kladou větší důraz na samotný zážitek a změnu prostředí. Ve Wilo se snaží zaměstnance překvapit aktivitami, které si sami běžně nevyzkouší – od curlingu přes laser game až po návštěvu Hurricane Factory. Jejich zkušenosti ukazují, že právě nevšední společné zážitky pomáhají bourat bariéry a vytvářet silnější vazby mezi lidmi. „Vidíme, že zaměstnanci ocení něco nevšedního, co si sami běžně nedopřejí a co jim zůstane v paměti,“ potvrzuje Jan Cidlinský.
Trochu jiný model zvolili v Zehnder Group. Tady propojují pracovní část s neformálním programem. Firemní porady tak často plynule přecházejí do kratších společných aktivit nebo večerního programu. Zkušenost firmy přitom ukazuje, že nejlépe fungují jednoduché a přirozené formáty. „Nejvíce se nám osvědčily společné neformální aktivity, jako jsou procházky, cyklovýlety nebo grilování, které přirozeně podporují komunikaci a vztahy v týmu,“ říká Jiří Štekr, vedoucí zastoupení společnosti Zehnder Group pro Česko a Slovensko.
Rovněž cestovní kancelář Blue Style se snaží u teambuildingů kombinovat neformální část s aktivitami podporujícími spolupráci a komunikaci. A vzhledem k charakteru oboru se je navíc často snaží propojit i se zážitkem a inspirativním prostředím, které zaměstnancům umožní vystoupit z běžného pracovního režimu a posílit vztahy napříč týmy.
Specifickou roli u Blue Style hrají také tzv. infocesty do zahraničí, které slouží primárně k poznávání destinací, hotelů a služeb v rámci našeho oboru. „Přestože se jedná o pracovní cesty, mají zároveň velmi pozitivní dopad na propojení kolegů napříč odděleními. Kolegové během nich sdílejí zkušenosti přímo v terénu, poznávají lépe práci ostatních a přirozeně vznikají vztahy i spolupráce, které se následně pozitivně promítají do každodenní komunikace ve firmě,“ popisuje Sandra Šimáně.
Nejdůležitější není luxus, ale místo…
Přestože firmy volí různé formáty i rozpočty, v jednom se shodují téměř všechny: úspěšný teambuilding nestojí hlavně na luxusu. Část firem zdůrazňuje hlavně změnu prostředí. Podle Jana Cidlinského právě netradiční lokace a silný zážitek často rozhodují o tom, jestli si lidé z akce něco skutečně odnesou.
S tím souhlasí i další firmy. V Greenbuddies navíc střídají i roční období. Každý rok pořádají jeden větší jarní teambuilding, většinou v zahraničí, a jednu podzimní akci nebo odpoledne. K tomu se přidávají menší, často spontánní akce. „Snažíme se také střídat městské prostředí a hory. A bereme v potaz, že i cesta je cíl – často právě několik hodin společně ve vlaku nebo autobuse funguje jako nejlepší „utužovací“ aktivita,“ říká Ondřej Vodsloň, výkonný ředitel Greenbuddies.
Doplňuje, že nemají pevně danou strukturu programu, ta totiž vždy vychází z konkrétní lokace. „Na horách společně lyžujeme, trávíme čas ve wellness nebo večer sedíme u ohně. Ve městech máme společné večeře, kulturní program nebo poznávací aktivity. Letos například během teambuildingu v Berlíně plánujeme stand-up comedy a drag show,“ vyjmenovává Vodsloň. Hlavním cílem podle něj zkrátka je, aby si lidé odpočinuli, zasmáli se a měli možnost poznat se v neformálním prostředí.
… a atmosféra
Je tedy zřejmé, že jen změna prostředí nestačí. Rozhodující je především to, aby se lidé cítili přirozeně a program odpovídal konkrétnímu týmu. „Nejlépe fungují aktivity, které působí přirozeně a nejsou příliš ‚nucené‘. Velmi pozitivní zkušenost máme s kombinací společného zážitku, neformálního programu a prostoru pro běžné lidské rozhovory,“ říká Sandra Šimáně z Blue Style.
Firmy zároveň potvrzují, že se proměňuje i styl samotných akcí. Dřívější model postavený hlavně na večerním alkoholu podle nich postupně ustupuje. „Stejně tak dnes už nefunguje model, kdy je celý teambuilding postavený jen na večerním alkoholu,“ říká Eva Voráčková z YIT.
Stále větší roli naopak hrají menší skupiny, přirozené aktivity, dobrovolnost a možnost neformálního kontaktu.
A někde jsou ještě dál. „Abychom kromě rozvoje vztahů zvýšili dopad teambuildingových aktivit, bude letošní program celofiremního teambuildingu spojen s dobrovolnictvím a pomocí s úklidem zahrady dětského domova,“ uvedla Ivona Agarwal, Marketing & Comms specialistka pojišťovny MetLife, a vysvětluje: „Vznikne tak prostor pro navázání nebo obnovení spojení z různých týmů, mentální relax při lehké fyzické práci a na konci dne i pro společnou oslavu našich společných úspěchů.“
Někdy dokonce takový firemní teambuilding může člověku doslova změnit celý jeho život. Své o tom ví Miloš Nejezchleb z Home Creditu: „Já osobně mám teambuildingy moc rád a téměř žádný jsem za posledních 25 let nevynechal. Jak se proměňují týmy, lidé přicházejí, odcházejí, vyzkoušel jsem snad už všechny možnosti, kde a jak teambuildingy pořádat. Na sblížení týmu a osobní poznání lidí navzájem neznám lepší příležitost. Vlastně jsem se díky jednomu oženil, takže logicky nic kritického na teambuilding říct nemůžu.“
Tomu může nahrávat také fakt, že v Home Creditu aktivity na těchto akcích přizpůsobují i zájmům lidí ve firmě. Často proto hlasují o lokalitě, probíhá diskuse o tom, co se bude dělat. Některé týmy tak chodí po horách, jezdí na vodu nebo vyrážejí na kola. V jiných rádi soutěží v deskových hrách, zajímá je historie a navštíví hrady a zámky nebo si najdou společný kulturní zážitek.
Teambuilding problémy nevyřeší
Přestože firmy i HR odborníci potvrzují pozitivní dopad teambuildingu, většina z nich zároveň upozorňuje, že samotná akce pochopitelně nedokáže zachránit špatně fungující firmu či tým. „Pokud má firma či tým toxického manažera, přetížené lidi a špatnou komunikaci, nezachrání to ani sebelepší úniková hra,“ říká Jiří Halbrštát.
Podobně mluví i firmy samotné. „Pokud tým dlouhodobě nefunguje, samotný teambuilding to nevyřeší. Může ale pomoct vytvořit příležitost, aby se lidé potkali v jiném prostředí, lépe si porozuměli a získali k sobě větší důvěru,“ vysvětluje Miloš Nejezchleb z Home Creditu.
Firmy proto stále častěji vnímají teambuilding jako součást širší strategie práce s lidmi – vedle leadershipu, firemní kultury nebo vzdělávání. „Teambuilding tak postupně mění svou roli. Z jednorázové aktivity se stává součást širší strategie práce s lidmi – podobně jako vzdělávání, leadership nebo firemní kultura,“ dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.