Jedním z námořníků, kteří realitu života na zadržených plavidlech zažívají na vlastní kůži, je i pětadvacetiletý Vihaan. Pochází z Indie a před několika měsíci se s vidinou solidních příjmů rozhodl jít pracovat na loď dubajské společnosti, která na své trase nejprve mířila do nedaleké Bangladéše. Rodině slíbil, že na lodi stráví jen několik měsíců a poté se hned vrátí. To se ale nestalo a brzy se to nejspíš ani nezmění, píše portál The Guardian Jakmile se jeho lodi povedlo dokončit první vykládku, bangladéšské úřady se rozhodly ji zadržet. Důvodem byly nezaplacené poplatky. Vihaan se ale se svými kolegy ocitl v pasti a dodnes se mu nepovedlo z plavidla dostat. Zaměstnavatel mu nevyplácí mzdu, nemá žádný cestovní doklada ani možnost loď opustit. Je závislý na dodávkách pitné vody a jídle od charitativních organizací. „Na palubě nemáme ani žádné léky,“ říká již zoufalý námořník. Touží po několika měsících opět vidět svou manželku a čtrnáctiletou dceru. Zároveň ale říká, že jeho naděje každým dnem klesá. Přitom rodina mladého Inda je na jeho mzdě dlouhodobě závislá. Rodinné úspory docházejí a dceři hrozí, že přijde o další vzdělání. Muži přes palubu Světová federace námořníků upozorňuje, že v loňském roce počet zadržených lodí po celém světě stoupl o 135 procent ze 132 na 312 plavidel. Nejvíce se to týkalo Blízkého východu, a to hlavně Spojených arabských emirátů, kde šlo o 42 lodí. Následovalo Turecko s 25 plavidly,. Podmínky pro námořníky na těchto zadržených plavidlech nejsou ideální. Podle federace se většina z nich potýkala s nedostatkem pitné vody, téměř žádným jídlem i ušlými mzdami. Podle odhadů se objem nevyplacených mezd na těchto zadržených lodích jen v roce 2024 pohyboval okolo 20 milionů dolarů (asi půl miliardy korun). V podobné situaci je momentálně několik stovek dalších námořníků po celém světě. Někteří z nich zároveň plavidla opouštět odmítají, neboť ví, že jakmile by se tak stalo, ušlou mzdu od svého zaměstnavatele nikdy nedostanou. Takto mají alespoň nějakou šanci. Týká se to právě i Vihaana, jemuž má zaměstnavatel aktuálně dlužit 27 tisíc amerických dolarů. „Je to nemorální a nelidské. Moderní otroctví,“ uvedl pro The Guardian Mohamed Arrachedi, který za práva námořníků dlouhodobě bojuje. Řada takových plavidel pluje pod vlajkou Panamy i dalších podobných států, ve kterých jsou pracovněprávní předpisy proti jiným mnohem mírnější. To ale námořníkům rovněž vůbec nehraje do karet. Námořníci se navíc potýkají i s rizikem, že se stanou obětmi konfliktů. Třeba jemenští povstalci Húsíové v minulých měsících několik takových lodí zajali, uzavírá The Guardian.