K meziročnímu zlepšení výsledku únorového rozpočtu o 33,9 miliardy korun přispěl podle ministerstva pokles celkových výdajů o 2,8 procenta, zatímco příjmy podpořené nejvíce inkasem daní překročily loňskou úroveň o 8,6 procenta. I přes zlepšení oproti loňsku je ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku samostatného Česka. „Přestože únor bývá tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože zálohy na některé daně se platí kvartálně a současně výdajovou stranu pravidelně navyšují dotace regionálnímu školství a předfinancování oblastí sociálních služeb a výzkumu, můžeme hodnotit letošní výsledek kladně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Na konci ledna byl deficit meziročně nižší o 15 miliard, nyní po dvou měsících je rozdíl mezi schodky minulého a současného roku zatím 34 miliard,“ dodal. „Celkové příjmy meziročně rostou, a to nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odrážejí růst platů a mezd v ekonomice, tedy daně odváděné ze mzdy, pojistného na sociální zabezpečení a DPH. Růst reálných mezd je nejen dobrou zprávou pro rozpočet, ale hlavně pro samotné domácnosti,“ uzavřel ministr Stanjura. Příjmy státního rozpočtu byly na konci února meziročně vyšší o 8,6 procenta, inkaso daní vzrostlo o 12 procenta a výběr pojistného se navýšil o 7,7 procenta. Pomohlo i DPH Ve výběru na daních z příjmů fyzických osob se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jako je snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Vlivy dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně. Příspěvky z pojistného na sociálním zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,7 procenta, uvedlo dále ministerstvo. Skoro o devět procent víc než loni vybrala státní pokladna také na dani z přidané hodnoty. Do jejího výběru se totiž pozitivně promítl růst výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání projevily daňové změny účinné od roku 2024, tedy redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 procent a sníženou 12 procent a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Celkové výdaje meziročně klesly o necelá tři procenta. Podle ministerstva k poklesu přispěly běžné výdaje, které tlumila především nižší podpora poskytovaná v oblasti energií. Dynamiku běžných výdajů naopak zvyšovaly dotace regionálnímu školství, podpora sportu nebo sociální dávky. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů, výdaje na ně stouply o 0,6 procenta. Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (1,5 miliardy), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, podpory v nezaměstnanosti (0,3 miliardy), příspěvek na bydlení (0,3 miliardy) a ostatní dávky sociální pomoci (0,4 miliardy), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky. Naopak klesly výsluhové příspěvky (-0,5 miliardy) a rodičovský příspěvek (-0,3 miliardy). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.