Jaká je úroveň sociálních služeb pro seniory v Česku? Debatují hosté Kulatého stolu
Kulatý stůl
Sledovat další díly na
iDNES.tv
„Dnešní senior má významný zájem o kvalitu služeb, lépe pracuje s informacemi a roste u něj i digitální gramotnost,“ popsal Černovský. Penzisté se podle něj dožívají vyššího věku v lepší kvalitě, což ale klade nové nároky na celý systém. Zdeněk Fiala vidí seniory ve dvou skupinách: „Jsou ti, kteří zůstávají aktivní, a pak ti, kteří potřebují specializovanou péči, často v pozdějším věku, kdy se o ně starají jejich vlastní, již také seniorské, děti.“ Oba se shodli, že jedním z největších problémů stáří je samota. „Je to rizikový faktor, který ovlivňuje kvalitu života a může i spustit rozvoj neurodegenerativních onemocnění,“ upozornil Černovský.
Péče pro seniory v celé škále služeb
Paleta služeb pro seniory v Česku je dnes široká – od pomoci s každodenními úkony přes domácí zdravotní péči až po pobyt v zařízeních. „Dostupnost se za posledních deset až patnáct let výrazně zlepšila ve všech regionech,“ konstatoval Černovský. I na venkově jsou dnes služby možné, jakkoliv je v oblastech s vyšší hustotou obyvatel nabídka širší. Otázkou zůstává finanční dostupnost. Základní služby, jako je domácí zdravotní péče, jsou hrazeny z veřejného pojištění. Příspěvek na péči pak pokryje podstatnou část nákladů na pečovatelské služby. Pokud si ale rodina přeje nadstandard, například dvanáctihodinový dohled, musí již často přispívat z vlastních zdrojů.
„Forma, rozsah i kvalita spolupráce se výrazně zlepšily. Dnes jsme vnímáni jako partner, za nímž jsou výsledky,“ zhodnotil Černovský vývoj vztahů mezi soukromými poskytovateli a samosprávou. Fiala doplnil, že komunikace s lokálními politiky je daleko jednodušší než se zákonodárci na celostátní úrovni. „Bez soukromého kapitálu stát nebude schopen v budoucnu zajistit potřebný počet míst,“ je přesvědčen.
Na co se ptát při výběru zařízení?
Jak poznat, že se o blízkého budou ve vybraném zařízení dobře starat? „První věc je ověřit, zda je poskytovatel registrovaný. Z toho plynou povinnosti, standardy a možnost kontroly,“ radí Černovský. „Doporučuji zařízení osobně navštívit. Vnímejte atmosféru, vůni, zda personál komunikuje, zda tam senioři mají nějaké aktivity.“ Úroveň zařízení se podle hostů obecně zvyšuje. „Novostavby soukromých poskytovatelů mívají moderní zázemí, zatímco státní zařízení často bojují s dědictvím historických budov,“ uvedl Fiala. Samotná kvalita poskytované péče se však mezi těmito sektory výrazně neliší.
Kolik to stojí? Řádově desetitisíce měsíčně
„Náklad na lůžko v sociálních službách se pohybuje řádově mezi 60 až 80 tisíci korun měsíčně,“ uvedl Černovský. V historických budovách, jako jsou zrekonstruované zámky, může atakovat i 100 tisíc korun. Složitý systém dotací, které kraje rozdělují poskytovatelům, je podle obou hostů brzdou. „Bylo by spravedlivější, kdyby příspěvek šel přímo za klientem, který by si mohl vybrat zařízení dle svého uvážení,“ navrhuje Černovský. Fiala dodává, že by to přineslo větší transparentnost a soutěž o klienta.
Největší výzvou do budoucna je personál. „My i Penta zvládneme postavit desítky domovů, ale limitace je v lidech,“ řekl Fiala. Řešením je podle hostů posilovat střední zdravotnické školství, zvyšovat atraktivitu oboru a také najímat zahraniční pracovníky. „Matematicky není reálné, aby veškerý personál byli Češi,“ konstatoval Černovský. Jejich společnosti již aktivně najímají a školí lidi z Filipín, Vietnamu nebo zemí východního bloku. Proces je však zdlouhavý a komplikovaný kvůli byrokracii a jazykové bariéře.
Kulatý stůl
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Inspirace v zahraničí? Spíš opatrně
„Jsem skeptický k přebírání zahraničních modelů. Máme jinou mentalitu a finanční možnosti,“ varoval Černovský. Jako inspirativní zmínil Rakousko, kde více peněz putuje přímo za klientem. Fiala zmiňuje Skandinávii, kde je péče zcela závislá na zahraniční pracovní síle. Oba se shodli, že český systém má dobrý základ, ale potřebuje reformu financování, zjednodušení byrokracie a otevření trhu práce. „Měli bychom začít včas investovat, myslet na stáří a připravit se,“ uzavřel Fiala. Jako vhodný věk pro začátek spoření vidí kolem třiceti let; reálně se však Češi začínají zajímat až kolem 45–50. roku, kdy péči o stárnoucí rodiče zažívají na vlastní kůži.