Živnostnice roku vyšívá neobvyklé hračky z textilu, inspiruje ji Frida Kahlo
„To by šlo udělat jinak,“ napadlo asi před dvaceti lety Marii Mrňávkovou při pohledu na polštáře ve tvaru zvířátek. Vystudovaná sklářka se tak vrhla do zcela nového oboru, kde mohla uplatnit svou kreativitu i manuální zručnost. Od polštářů se postupně propracovala k drobnějším textilním hračkám, které zaujmou nápaditým designem a především precizní výšivkou. Zákazníci je na internetu najdou pod značkou Brodita.
„Znamená to esperantsky výšivka,“ vysvětluje Marie Mrňávková. Sedíme v její dílně v Kamenickém Šenově obklopeni hračkami, nitěmi, látkami a obrázky. „Na polštářcích jsem se naučila šít. Sama jsem si dělala návrhy tak, abych to zvládla,“ popisuje začátky, kdy se do šití zapojil i manžel a spolu vyráběli dekorativní předměty do bytu. „Lidé se nás pak ale začali ptát, jestli nemáme něco menšího, tak jsme začali šít hračky, po kterých byla velká poptávka,“ vypráví.
Velkou inspirací pro řadu hraček jí byly dcery, které se narodily v rozmezí pár let. „Pozorovala jsem, jak si hrají. Každá si hrála jiným způsobem a tomu jsem přizpůsobovala hračky. Zkoušela jsem na ně různé nápady, které byly sice pro výrobu příliš náročné, ale získávala jsem díky nim zručnost,“ pokračuje Marie Mrňávková.
Na stěně za námi visí několik diplomů. Stala se už Maminkou roku 2019, byla druhá v soutěži Maminka podnikatelka a brzy tam přibude další ocenění - MONETA Živnostnice roku 2022 za Liberecký kraj. Porota ocenila nejen její samotnou práci, ale také to, že musela překonat několik ne úplně jednoduchých překážek, zdravotních i osobních.
Dlouho nevydělávala, covid to ještě zhoršil
Když ji po narození čtvrté dcery opustil manžel, musela se kromě navrhování a šití začít věnovat i podnikatelským záležitostem. „Ani jsem tehdy nevěděla, co je to byznys plán,“ vypráví teď už s úsměvem. Za sebou má ale několik náročných let. „Dlouho jsem si neuměla spočítat cenu, takže jsem vůbec nevydělávala.“ O jiné práci však neuvažovala. „Po rozvodu jsem začala ztrácet sluch, takže by mě do práce asi nikdo nevzal,“ dodává.
V té době také začala s výšivkou, která se stala pro její tvorbu charakteristickou. „Zpočátku jsem vyšívala ručně, sama jsem vymýšlela motivy, ale bylo to příliš pracné. Pak jsem si díky půjčce od kamarádky mohla pořídit vlastní vyšívací stroj, který mi práci velmi zjednodušil,“ vysvětluje.
Když už se začalo podnikání slibně rozjíždět, přišel covid. „Všechno zase ustrnulo. To mě brala panika,“ vzpomíná Marie Mrňávková s tím, že pandemie jí nakonec ale pomohla. „Donutilo mě to celý projekt přehodnotit. Měla jsem moc širokou nabídku. Šila jsem deky, hnízdečka, zástěry. Už se to nedalo zvládat. Covid mi pomohl uvědomit si, že moje síla je ve schopnosti uživit se prací na zakázku,“ vypráví živnostnice. Přestala tak šít „na sklad“ a řídí se výhradně poptávkou.
I po letech šije ráda
Lidé si u ní zvykli objednávat hračky k nejrůznějším příležitostem, jako jsou narozeniny nebo křtiny. „Šila jsem i andílka pro paní, která se léčila s rakovinou,“ dodává výtvarnice, švadlena, podnikatelka a máma v jedné osobě, která se v brzké době stane také spisovatelkou.
Připravuje vlastní knihu, v níž bude text místo klasických ilustrací doprovázet fotografie loutek v kulisách. „Příběh bude o našem psovi Baronovi, který mě tak dlouho zlobil, že jsem si řekla, že se mu pomstím, a napíšu knihu o tom, jak je nemožný,“ dodává s úsměvem.
To, že i po těch letech nešije Marie Mrňávková jen na zakázku, ale i pro radost, dokládá i několik panenek připomínající slavnou mexickou malířku. „Frida Kahlo je pro mě celoživotní inspirací. Je důkazem toho, že i přes bolesti je možné tvořit,“ vysvětluje na závěr.