Klidný mozek. Kdo je muž, který navrhuje Trumpovi, jak postupovat v Íránu
V době, kdy jemenské hnutí Húsíů stupňovalo útoky na obchodní lodě a mezinárodní doprava se kvůli hrozbě v Rudém moři začala přesouvat na mnohem delší trasu kolem Afriky, se Cooper rozhodl nespoléhat jen na hlášení podřízených a vyrazil do terénu osobně.
V srpnu 2024 už měli povstalci na kontě dvě potopené lodě i několik mrtvých námořníků a ani americké a britské údery je od dalších akcí neodradily. Cooper, tehdy dvojka amerického Centrálního velení, se proto nalodil s jednotkami v oblasti. Vstoupil tím tak do prostředí, kde se najednou jako řadový člen musel podřídit výrazně mladším důstojníkům, popisuje americká stanice CNN.
Dnes je situace nesrovnatelně jiná. Cooper už jako admirál stojí v čele Regionálního velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) a vede společné americko-izraelské válečné úsilí proti Íránu. Den předtím, než prezident Donald Trump 28. února vydal pokyn k zahájení operace, předložil mu Cooper v Bílém domě přehled vojenských možností. Jenže s tím, jak se konflikt rozlévá po regionu, zůstává stále méně zřejmé, jak by měl vypadat jeho konec. Přestože Trump poslední dny hlásí, že se blíží.
Na Coopera tak dopadá podobná zátěž, jaké v minulosti čelili velitelé CENTCOM Norman Schwarzkopf nebo David Petraeus během předchozích amerických válek na Blízkém východě. Vedle očekávání rozhodného vojenského výsledku má navíc uskutečňovat plán proti Íránu, který v Pentagonu v různých podobách existoval už řadu let. Předchozí prezidenti se jej ale nakonec rozhodli nespustit, mimo jiné právě kvůli následkům, které se nyní začínají naplňovat.
Jako nejlepší příklad slouží napětí v Hormuzském průlivu, který představuje životně důležitou přepravní trasu mezi Íránem a Ománem. Prochází jí zhruba pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu a není proto divu, že cena ropy na světových trzích stoupá.
Útok proti Íránu
Lidé, kteří s Cooperem úzce spolupracovali, nicméně tvrdí, že jej na současnou roli nepřipravily jen operační zkušenosti, ale také cit pro politiku. Ten si osvojil jak v nestabilním prostředí Blízkého východu, tak ve washingtonských mocenských kruzích. Výpovědi současných i bývalých důstojníků, pracovníků ministerstva obrany, zákonodárců i kongresových poradců vykreslují Coopera jako velitele, který se během více než třiceti let služby naučil jednat jak s Kongresem, jenž kontroluje rozpočty, tak se spojenci v regionu.
Minulý měsíc se spolu s Trumpovým zetěm
Jaredem Kushnerem
a americkým zmocněncem pro Blízký východ
Stevem Witkoffem
účastnil nepřímých rozhovorů s Íránem v Ománu. Už následující den navíc oba na Cooperovo pozvání navštívili letadlovou loď USS Abraham Lincoln.
Protipól svého předchůdce
Od srpna 2025, tedy dva měsíce po amerických úderech na íránská jaderná zařízení, je Cooper druhým admirálem námořnictva v čele CENTCOM. Zatímco jeho předchůdce, armádní generál Michael „Erik“ Kurilla měl výraznou, místy až drsnou osobnost a raději působil spíše v zákulisí, Cooper se podle nich cítí jistěji na veřejnosti.
Kurilla si v armádě vybudoval téměř legendární pověst, mimo jiné díky bojovým zkušenostem ze speciálních operací a nasazení v Iráku, kde byl několikrát postřelen, ale pokračoval v boji. Jeden z bývalých představitelů ministerstva obrany popsal jeho přítomnost slovy, že v místnosti s Kurillou nikdo nepochyboval, kdo velí. Současně ho označil za brilantního operátora.
Cooper působí jinak. Je menší postavy, mluví klidněji a většinu kariéry strávil na palubách amerických válečných lodí. Přesto podle téhož zdroje rychleji pronikl do politické roviny funkce. Umí jednat s lidmi, podává jim ochotně ruku, dává najevo zájem a pamatuje si jména. I proto prý roli čtyřhvězdičkového velitele zvládá ve washingtonském prostředí obratněji než Kurilla.
Když se ten chystal odejít do výslužby, měl podle bývalého činitele přímo u Trumpa prosazovat právě Coopera jako svého nástupce, a to navzdory dalším zvažovaným jménům. Prezident, který si Kurilly vážil, dal na jeho doporučení.
Izraelci si spolupráci pochvalují
Po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 spolu Kurilla a Cooper úzce spolupracovali během války v Gaze. Někdejší koordinátor Bílého domu pro Blízký východ a severní Afriku Brett McGurk je označil za výjimečně silný tandem v jednom z nejtěžších období, jaké region zažil. Podle McGurka se skutečný rozsah tehdejší krize teprve jednou plně ukáže: Írán tehdy otevíral nové fronty napříč Blízkým východem a útočil na americký personál v Iráku, Sýrii, Jordánsku i na lodě v Rudém moři. Tedy v podstatě podobné dění jako nyní.
Když Írán v dubnu 2024 poprvé proti Izraeli vypustil balistické střely a drony, Kurilla začal po Blízkém východě budovat regionální síť protivzdušné a protiraketové obrany, a to i mezi státy, které s Izraelem neměly diplomatické vztahy. Po svém povýšení do čela CENTCOM loni v srpnu Cooper na tuto práci navázal a podle oslovených představitelů vazby dále prohloubil.
Izraelský vojenský zdroj uvedl, že po loňských americko-izraelských operacích proti Íránu provedl Cooper vlastní vyhodnocení, přičemž zůstával v kontaktu s Kurillou. Obě země tak podle něj začaly detailněji rozpracovávat, jak by v případě další eskalace spolupracovaly a koordinovaly postup, včetně sdílení zkušeností a prověřování různých regionálních scénářů.
Právě tyto přípravy pak vytvořily podmínky pro společný americko-izraelský útok na Írán v minulém měsíci. Jak podotkl jeden z izraelských činitelů, zásadní bylo, že se nezměnil základní duch spolupráce a nový velitel pokračoval v linii, kterou nastavil jeho předchůdce.