Minulý rok americká armáda ve spolupráci s Jordánskem, Egyptem a Francií do Pásma Gazy shodila desítky tisíc jednotek jídel. V březnu 2024 se pak odehrál incident, kdy se jedné ze zásilek neotevřel padá k a ta spadla na budovu v oblasti uprchlického tábora Šáti u města Gaza. Při neštěstí zahynulo pět lidí a dalších 17 utrpělo zranění. OSN v té době upozornila, že shazování pomoci dodávek ze vzduchu nemůže nahradit dodávky pozemní cestou a vyzvala k navýšení přísunu humanitární pomoci přes hraniční přechody. Izrael své páteční rozhodnutí oznámil ve dnech rostoucí mezinárodní kritiky, které čelí kvůli humanitární krizi v Pásmu Gazy. Mnohé západní vlády a humanitární organizace tvrdí, že Izrael svou politikou blokády Pásma Gazy a systémem distribuce humanitární pomoci vytvořil podmínky pro šířící se podvýživu a hladovění. Organizace Lékaři bez hranic v pátek uvedla, že podvýživou v pásmu trpí dvacet pět procent dětí ve věku šest měsíců až pět let a také těhotných či kojících žen, které minulý týden vyšetřili zdravotníci v jejích zařízeních. V důsledku podvýživy a hladovění zemřelo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví už 113 lidí. Izraelská vláda naopak tvrdí, že do pásma se dostalo množství humanitární pomoci, včetně dětské výživy. Válka v Izraeli Sledovat další díly na iDNES.tv