RECENZE: Thom Artway trhá mraky až příliš uhlazenou a nevzrušivou hudbou
Plným a bohatým zvukovým řečištěm, v němž je dost místa na kytary i elektroniku a syntezátory, líně proplouvají melodické motivy, které nemají jiné ambice než útočit na první signální uslzenou jímavostí a zpěvovými linkami až příliš připomínající Mirai (Na vlnách s hostující Markétou Irglovou). Anebo skupinu Kryštof. To když Thom Artway ve skladbě Tobogán po krajčovsku natahuje krátké slabiky „mám v báglu vééélkej plán / a k tóóbě póspíchám“.
Témata:
Kultura
,
oblak
,
Thom Artway
,
hudba
,
Beata Hlavenková