Českou krajinu i předměstí hyzdí nelegální skládky, pokuty to nespraví
Reliéf krajiny hyzdí obří hora suti. Po ní se prohání bagr likvidující tuny stavebního odpadu. Jde o pozemek podnikatele Stanislava S. u východočeské vísky Dubenec. Jeho firma na území bývalého lomu už roky provozuje technické práce. Velká část odpadu ale na pozemku nemá co dělat.
Skládkování na černo tam pokračuje i přes tučné pokuty od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), jak potvrdil průzkum redakce iDNES.cz, ale i slova samotného podnikatele.
„To, co jsem slíbil, jsem teď ke konci roku odvezl. Bylo to nějakých dvacet tisíc tun. Zmizelo tu docela dost materiálu. A tady v okolí není žádná skládka, takže se snažím drtit a využívat ty odpady,“ sdělil redakci po telefonu Stanislav S.
Podnikatel má celkem zaplatit 1,8 milionu korun. Podle posledních údajů Inspekce jde dokonce o nejvyšší pokutu za nelegální skládku, kterou úřad v posledních letech udělil. Sám Stanislav S. ale odmítá, že by dělal cokoli nelegálního. Podle jeho slov si na něj inspektoři zasedli. Nejde však o ojedinělý případ. Právě stavební materiály tvoří největší část odpadu v České republice.
Ráj pneumatik a plastů
Případ z východních Čech ukazuje na širší problém. Inspekce, která má na starosti nelegální skládky jen u firem, řeší každý rok zhruba 150 podnětů.
Podle odpadového experta Ivo Kropáčka z Hnutí Duha mají největší motivaci k vytváření nelegálních skládek soukromé společnosti. „Pokud nemají smlouvu o svozu odpadů zajištěnou se svozovou firmou, nebo nejsou součástí obecního svozu odpadů po domluvě s obcí, pak si musí zajišťovat odvoz svých odpadů sami. A nejlevnější je odpad vysypat někam nelegálně a vytvořit tím černou skládku,“ konstatuje Kropáček.
Češi uklízí ve velkém
„Nechtěl jsem se smířit s tím, že na odpadky v přírodě lidé jen nadávali,“ uvádí Kubásek ke vzniku aplikace ZmapujTo v roce 2012. Díky aplikaci může kdokoli černou skládku transparentně nahlásit. „Protože se i přesto řadu nahlášených černých skládek nedařilo zlikvidovat, založili jsme v roce 2014 akci Ukliďme Česko, díky které se podařilo z naší přírody za
pomocí 800 tisíc dobrovolníků uklidit přes 13 tisíc tun odpadů a zlikvidovat tak tisíce černých skládek
,“ dodává Kubásek.
Mnoho nelegálních skládek tak vzniká i mimo pozemky firem, často v zapomenutých koutech, jako jsou lesní cesty, příkopy či okraje měst.
Typickým příkladem je nelegální skládka u Chrášťan ve středních Čechách. Zhruba deset minut chůze za závorou, která odděluje lesní cestu, se nachází ráj pneumatik, plastů nebo starých spotřebičů, které se tyčí mezi ohořelými torzy budov. Podobně je zpustošená i krajina u pražského Depa Hostivař vedle průmyslové zóny. Místo rostlin v městském lesoparku člověk najde akorát hromadu plastů, kartonů ale i ošuntělého oblečení.
ČIŽP však přesné počty ilegálních skládek nezná. Jak uvedla mluvčí Miriam Loužecká, ČIŽP řeší pouze ty případy, u kterých je znám původce a na které zároveň obdrží podnět. Zabývat se navíc může pouze podnikajícími fyzickými a právnickými osobami.
Skládky zaznamenávají nejčastěji obce s rozšířenou působností a dobrovolníci. Například projekt ZmapujTo.cz jich ve své celorepublikové mapě napočítal přes 33 tisíc.
„Ze statistik vyplývá, že přibližně 40 procent případů je vyřešeno zhruba do měsíce, pětina se řeší a zbylých 40 procent je bez zájmu měst a obcí, případně už byly lokality uklizeny, ale tato informace se zpět do aplikace už nedostala,“ přiblížil statistiku Miroslav Kubásek, zakladatel projektu ZmapujTo a iniciativy Ukliďme Česko.
V aplikaci nahlášených černých skládek každým rokem přibývá. To dle experta Kropáčka může svědčit o tom, že Češi se mají čím dal větší chuť zapojovat do úklidu krajiny a měst. Loužecká zase upozorňuje na pomoc digitálních technologií, díky kterým mohou občané na podobná místa více upozorňovat.
Nelegální skládky významně škodí životnímu prostředí. „Vedle vizuálního poškození může docházet k vnosu toxických látek nebo předmětů, které mohou ublížit na zdraví lesní zvěři,“ upozorňuje expert Kropáček. Výluhy ze skládek zase mohou kontaminovat spodní vody.
Pokuty v řádu desítek milionů
Od roku 2021 platí nový zákon, který ukládá vlastníkům nemovitostí povinnost ohlašovat nelegální skládky obecnímu úřadu, pokud jsou na jejich pozemku. „Tato povinnost není omezena množstvím, protože i malé množství nebezpečných odpadů může výrazně ohrozit životní prostředí, přičemž není v možnostech vlastníka pozemku posuzovat nebezpečnost takového odpadu,“ dodala Loužecká.
Odstranění černých skládek mají často na starosti samosprávy. Vyjde je to i na
miliony z veřejných rozpočtů
. Od Inspekce hrozí firmám pokuta ve výši až 25 milionů, jednotlivcům pak do milionu.
Černá skládka může podle advokátů z kanceláře Frank Bold být také černou stavbou. Může se jednat například o terénní úpravy typu navážky zeminy, výkopů prohlubní do země a podobně.
Takovým případem je ostatně skládka suti Stanislava B. Tu ČIŽP klasifikovala jako nepovolenou terénní úpravu, takže případ převzal příslušný stavební úřad. „Městský úřad Dvůr Králové nad Labem, odbor výstavby, zahájil řízení o odstranění stavby. Pan Stanislav B. v rámci tohoto řízení požádal o dodatečné povolení stavby,“ uvedla Loužecká.
„Samozřejmě žádám o povolení, už to máme rozjednané. Myslím, že je pořád lepší mít takovouhle skládku, než aby to skončilo někde v lese, v cestách nebo příkopech,“ uzavírá podnikatel z Dubence.
Co dělat, když objevíte černou skládku?
Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa,
můžete podat podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností
.
Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval,
přiložte je k podnětu
. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.
Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na
www.ZmapujTo.cz
, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Podnět je v aplikace ručně zkontrolován a předán příslušné obci/městu/městské části případně jiné organizaci, která má na starost v dané lokalitě příslušný typ podnětu k řešení. Obce mají přístup do systému a mohou s podněty dále pracovat, označit například že se řeší, případně že už byl vyřešen. Autor podnětu je o tomto dalším postupu průběžně informován.
Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat
obecně závazná vyhláška obce
. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve
Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů
.
V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání
trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí
. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí, voda, půda, ovzduší a podobně.
Zdroj: Kristýna Zahálková, právnička Frank Bold