O bezpečnosti běhu za tmy se toho napsalo mnoho. A ještě napíše. Jednak se do sportovního nočního režimu přepínají stále noví nadšenci a pak ti, kteří v něm již nějakou dobu setrvávají, na základní pravidla zapomínají. Pokud je vůbec kdy znali. Pravidla běhání za tmy: být viděn vidět neoslňovat hudbu nechat raději doma respektovat pravidla bezpečnosti běhat pomalu v komplikovaném počasí lépe neběhat BÝT VIDĚN je základ. Když pobíhám v blízkosti pouličního osvětlení, nabývám dojmu, že když vidím na cestu, musí být vidět i mě. Přesně jako když si dvouleté dítě zakryje před mámou oči dlaněmi a hihňá se, jakou bezvadnou skrýš ve hře na schovku našlo. Abychom vidět byli, dosáhneme oblečením v zářivých barvách, reflexními prvky , blikačkami a čelovkou . Takto vyzbrojena kromě jiného ušetřím kolegy z lesní pěšiny infarktu - všimnou si mne dříve, než je v dobré víře plácnu přes rameno s mohutným „ZDAR!“. ČELOVKA JE ZBRAŇ! Používáme ji na obranu, abychom o sobě dali vědět. Občas ji ale protiběžec použije k útoku. Je vlastně jedno, jestli jde, běží či jede na kole, ale je slušně vychovaný, koukne na mě a pozdraví. V tu chvíli je bezpředmětné, zda si pořídil hračku ze stánku nebo bombu o 800 lumenech ( velký přehled čelovek najdete zde ). Jak zvedne hlavu, mám silvestra. Všude kolem mě panuje tma a oslněná sítnice mi dalších 50 metrů promítá stále stejný ohňostroj. Pravidlo pro nositele čelovek tedy zní: potkáte-li člověka, sklopte čelovku či odvraťte hlavu . SLYŠET. Přicházím-li částečně o jeden ze smyslů (zrak), byla bych padlá na hlavu, připravit se dobrovolně o další - sluch. Protože hmat, čich a chuť to při běhání moc nezachrání. I když vlastním šestý smysl - intuici. Nebo právě proto, že ji mám. Další pravidlo tedy je: sluchátka nechejte raději doma . Za tmy panuje i zvýšená obava z napadení, zvláště u žen. Vybíhám raději ve více lidech, osvětlenými a frekventovanými stezkami. Nosím s sebou mobil a případně pepřák. Více se pravidlům bezpečnosti věnovala kolegyně Bára, kde v článku a na videu rozdává zkušenosti i zkušený instruktor Krav Maga . V zimě, kdy se běhá za tmy nejčastěji, se běhají objemy ( více o tréninku v zimě zde ). Tedy pomalé dlouhé běhy . Pokud si i v tento čas chcete osvěžit trénink něčím rychlejším, nechte to na víkend, kdy se dostanete ven za světla. Za ten přehlédnutý kořen a vymknutý kotník to vážně nestojí. Přečtěte si speciál s články o běhání v zimě Raději běhám za světla, ale někdy prostě není jindy čas a navíc, i tma má své kouzlo. Přesto jsou chvíle, kdy to přehodnotím a raději zůstanu doma klikovat. Speciálně, když je tma a: náledí (s otřesem mozku se orientace podstatně zhoršuje), leda jste na to vybavení mlha (tma, mlha... to už mi schází fakt jen ten otřes mozku) hustý déšť (ten a mlhu čelovkou prostě neprosvítíte - pouze jeho nejbližší záclonku) O běhání ve tmě za hustého deště, je-li člověk navíc ještě líný vrátit se domů pro zapomenuté dioptrické brýle, pojednává humorný příběh našeho čtenáře Pavla O. Přečíst si ho můžete zde.