Postrach stezek: neviditelný běžec, který děsí
O bezpečnosti běhu za tmy se toho napsalo mnoho. A ještě napíše. Jednak se do sportovního nočního režimu přepínají stále noví nadšenci a pak ti, kteří v něm již nějakou dobu setrvávají, na základní pravidla zapomínají. Pokud je vůbec kdy znali.
Pravidla běhání za tmy:
být viděn
vidět
neoslňovat
hudbu nechat raději doma
respektovat pravidla bezpečnosti
běhat pomalu
v komplikovaném počasí lépe neběhat
BÝT VIDĚN
je základ. Když pobíhám v blízkosti pouličního osvětlení, nabývám dojmu, že když vidím na cestu, musí být vidět i mě. Přesně jako když si dvouleté dítě zakryje před mámou oči dlaněmi a hihňá se, jakou bezvadnou skrýš ve hře na schovku našlo. Abychom vidět byli, dosáhneme oblečením v zářivých barvách,
reflexními prvky
, blikačkami a
čelovkou
. Takto vyzbrojena kromě jiného ušetřím kolegy z lesní pěšiny infarktu - všimnou si mne dříve, než je v dobré víře plácnu přes rameno s mohutným „ZDAR!“.
ČELOVKA JE ZBRAŇ!
Používáme ji na obranu, abychom o sobě dali vědět. Občas ji ale protiběžec použije k útoku. Je vlastně jedno, jestli jde, běží či jede na kole, ale je slušně vychovaný, koukne na mě a pozdraví. V tu chvíli je bezpředmětné, zda si pořídil hračku ze stánku nebo bombu o 800 lumenech (
velký přehled čelovek najdete zde
). Jak zvedne hlavu, mám silvestra. Všude kolem mě panuje tma a oslněná sítnice mi dalších 50 metrů promítá stále stejný ohňostroj. Pravidlo pro nositele čelovek tedy zní:
potkáte-li člověka, sklopte čelovku či odvraťte hlavu
.
SLYŠET.
Přicházím-li částečně o jeden ze smyslů (zrak), byla bych padlá na hlavu, připravit se dobrovolně o další - sluch. Protože hmat, čich a chuť to při běhání moc nezachrání. I když vlastním šestý smysl - intuici. Nebo právě proto, že ji mám. Další pravidlo tedy je:
sluchátka
nechejte raději doma
.
Za tmy panuje i zvýšená obava z napadení, zvláště u žen. Vybíhám raději ve více lidech, osvětlenými a frekventovanými stezkami. Nosím s sebou mobil a případně pepřák. Více se pravidlům bezpečnosti věnovala kolegyně Bára, kde v
článku a na videu rozdává zkušenosti i zkušený instruktor Krav Maga
.
V zimě, kdy se běhá za tmy nejčastěji, se běhají objemy (
více o tréninku v zimě zde
). Tedy
pomalé dlouhé běhy
. Pokud si i v tento čas chcete osvěžit trénink něčím rychlejším, nechte to na víkend, kdy se dostanete ven za světla. Za ten přehlédnutý kořen a vymknutý kotník to vážně nestojí.
Přečtěte si speciál s články o běhání v zimě
Raději běhám za světla, ale někdy prostě není jindy čas a navíc, i tma má své kouzlo. Přesto jsou chvíle, kdy to přehodnotím a raději zůstanu doma klikovat. Speciálně, když je tma a:
náledí (s otřesem mozku se orientace podstatně zhoršuje),
leda jste na to vybavení
mlha (tma, mlha... to už mi schází fakt jen ten otřes mozku)
hustý déšť (ten a mlhu čelovkou prostě neprosvítíte - pouze jeho nejbližší záclonku)
O běhání ve tmě za hustého deště, je-li člověk navíc ještě líný vrátit se domů pro zapomenuté dioptrické brýle, pojednává humorný příběh našeho čtenáře Pavla O.
Přečíst si ho můžete zde.