Výchozí situace je nastavena tak, jak ji známe nejen z původního Karate Kida z roku 1984 a z remaku z roku 2010 s Jackiem Chanem a Jadenem Smithem, synem Willa Smitha, v hlavních rolích, ale také z mnoha „osmdesátkových“ karate a kung-fu podívaných. Nadějný student bojových umění Li Fong (Ben Wang) se s matkou lékařkou přestěhuje z Pekingu do New Yorku. Takřka okamžitě se seznámí s pohlednou Miou (Sadie Stanley) – s níž se zprvu jen kamarádí, ale všichni víme, jak to s nimi dopadne – a také se svým budoucím sokem Conorem Dayem (Aramis Knight). S ním se zprvu jen tak oťukává, ale všichni víme, k čemu jejich nepřátelství směřuje a jak to celé dopadne. Stejně jako v původním filmu série Karate Kid je zde silný motiv vykořeněnosti, stesku po domově, plus trauma hlavního hrdiny, které se jako červená nit táhne celým filmem. Děj je přímočarý a jednoduchý jako úder nataženou dlaní. Karty jsou rozdány hned v prvním jednání a byl by bláhový, kdo by vyžadoval nečekané dějové zvraty. Určitým zpestřením je, že Li se ocitá nejen v pozici toho, který podstupuje tvrdý trénink před závěrečným duelem, ale sám také trénuje. Dává do těla Miinu otci Victorovi (hraje ho Joshua Jackson, známý ze seriálu Dawsonův svět), který si chce vítězstvím v boxerském ringu rychle vydělat peníze, aby mohl splatit dluhy. Karate Kid: Legendy 70 % USA, 2025, 118 min Režie: Jonathan Entwistle Scénář: Rob Lieber, Robert Mark Kamen Hrají: Ben Wang, Joshua Jackson, Jackie Chan, Ralph Macchio, Sadie Stanley, Aramis Knight, Ming-Na Wen, Wyatt Olef a další Kinobox: 66 % V postavě pana Hana v podání Jackieho Chana navazuje Karate Kid: Legendy částečně na zmíněný remake, jinak se ale mnohem víc blíží atmosféře a ději seriálu Cobra Kai a také původnímu filmu. Mnohokrát je tu zmíněn pan Miyagi a jeho filozofie bojového umění, navíc zcela evidentní snahou oslovit tímto filmem fanoušky seriálu je herecká i producentská účast Ralpha Macchia v postavě Daniela LaRussa, jinak také samozřejmě hlavního hrdinu prvního Karate Kida. Vzhledem k tomu, že ústředním tématem filmu je boj, a to nejen fyzický, ale také psychický, odehrávající se v mysli hlavních postav, může znít trochu jako protimluv, že se jedná o vyloženě feel-good podívanou. Od prvních minut máme naprosto jasno v ději, ale takto jsou podobné podívané nastavené. Víme, komu máme držet palce a držíme je až do finále, při němž měl otrlý recenzent velmi blízko k dojetí a v žádném případě se za to nestydí. Karate Kid: Legendy hraje čistou, férovou a bezelstnou hru. Kdo chce, může v něm rýpat, že je naivní, prostinký, líbivý a zjednodušující. Jenže jsou občas v životě lidském okamžiky, kdy přesně něco takového potřebujete vidět.